V tradičním slunovratovém článku (sebe)ironického blogu Nejlepší copywriter tentokrát otevřeme téma na pomezí filozofie, psychologie, ekologie, ekonomie a zdravovědy. Budeme zkoumat zdroj stresu, kterému jsou vystaveni příslušníci vyspělých západních společností a s nimi i celá planeta. A přemýšlet, zda už bychom se jako lidstvo už konečně neměli posunout o kousek dál.

Vzpoura proti tyranii rychlosti

Na začátku roku 2023 nás oslovil největší český e-shop s přírodní kosmetikou Biooo.cz, zda bychom do jeho bloggového seriálu „Bez cenzury” nenapsali pár článků. Kontroverzní zaměření zvolených témat nám přišlo jako dobrá copywriterská výzva, a tak jsme se do toho pustili. Naším úkolem bylo brát koncepty článků připravených odborníky a přepracovávat je do lifestylovější podoby.

V redakčním plánu ale zbylo i pár témat pro takříkajíc volnou autorskou tvorbu, z nichž jedno mi přišlo obzvlášť zajímavé: Pomalost. Tak jsem si ho urval pro sebe, a jak mi tak postupně pod rukama vznikal text o pomalých hnutích s názvem Zpomalit dřív, než nám ujede vlak, narůstalo ve mě přesvědčení, že bych tohle téma rád zpracoval i na našem blogu.

V článku na webu Biooo.cz jsem popisoval, jak urputné boje s časem svádíme v pracovní i soukromé sféře a jaké neblahé důsledky to má na kvalitu našich životů. A jak se určitá část společnosti proti imperativu rychlosti vzbouřila a začala hledat jiné cesty k naplněnému životu. V tomhle článku se podíváme víc do historie a budeme hledat, kde se vlastně ten moderní kult rychlosti zrodil a zda už v dnešní době nejenže není přežitý, ale zda nám dokonce nepřináší víc škody než užitku.

Zrození ducha kapitalismu z protestantské etiky

Moderní dobu charakterizuje posedlost dvěma spojitými kategoriemi: rychlostí a časem. Asi nejkrystaličtěji se to demonstruje na konceptu montážní linky Henryho Forda a bonmotu „Čas jsou peníze”. Moderní způsob výroby umožňuje díky automatizaci a standardizaci vyrobit za stejný časový úsek (pracovní směnu) řádově větší počet zboží (třeba automobilů) než tradiční výrobní postupy. Tím také řádově klesají výrobní náklady, produkty je možné prodat s vyšším ziskem řádově většímu množství zákazníků a otevřít si tak dosud netušené obchodní příležitosti a ovládnout trh. Ovládnout čas a vyrábět rychleji než konkurence znamená zvítězit v konkurenčním boji. Zbývá jediná otázka. Proč?

Shodou okolností rok poté, co Henry Ford založil společnost Ford Motor Company (1903), publikoval Max Weber přelomovou knihu Protestantská etika a duch kapitalismu. Přelomová byla svou metodologií, která položila základy moderní sociologii. A také myšlenkou, která v ní byla zformulována.

Weberovi vrtala hlavou jedna záhada. Proč se kapitalismus masově prosadil právě v křesťanských zemích. A ne třeba buddhistických, konfuciánských nebo islámských. A proč pak v těch křesťanských zemích statisticky významnější podíl na kapitálu drží protestanti než katolíci (či příslušníci jiných vyznání). A napadlo ho, že v protestantském myšlení je obsaženo „něco”, co si s duchem kapitalismu výborně rozumí.

To „něco” Weber objevil v kalvínském učení o predestinaci. Bůh už na začátku času rozhodl, kdo je určen ke spáse a kdo k věčnému zatracení. A my lidé nemáme nejmenší šanci jeho rozhodnutí zvrátit a bohužel ani zjistit, zda půjdeme do pekla, či do ráje. Něco ale dělat můžeme. Věnovat se usilovně práci na tomto světě a sledovat, zda se nám v ní daří, nebo ne. Pokud se nám daří, jedná se o signál, že máme boží požehnání a cesta ke spáse se nám otevírá. Nedaří-li se, jsme v háji. Pro úplnost dodejme, že staří Čechové tohle tušili už dávno. Proto se v češtině pro člověka oplývajícího statky ustálilo slovo „bohatý”, tedy ten, kdo se těší přízni boha/ů. Nebohý nebožák se pak naopak boží přízni netěší.

Materiální bohatství jako boží znamení

V kontextu křesťanství (a dalších monoteistických náboženských systémů) byla kalvínská doktrína skutečně revoluční. Tradiční církev lpění na majetku odsuzovala (což bylo z její strany poněkud pokrytecké, ale takové už jsou dějiny). A najednou tu máme náboženský proud, který v rozmnožování materiálního bohatství naopak spatřuje projev božího vyvolení. Proto není divu, že státy, v nichž se během 16. a 17. století rozšířil protestantismus, začaly bohatnout. A rozkvetl v nich nový způsob výroby, kterému dnes říkáme kapitalismus. Společnosti, které příliš ustrnuly v tradičním pohledu na svět, začaly zaostávat. 

Asi nejlépe je to vidět na příkladu Španělska na jedné, a Nizozemska a Anglie na druhé straně. Ani nezměrné bohatství, které katolickému Španělsku plynulo z jeho zámořských kolonií, nezabránilo porážkám ve válkách s protestantskou alžbětínskou Anglií i velikostně nesrovnatelně menším protestantským Nizozemskem. Na britských ostrovech se Kalvínovo učení uchytilo v hnutí takzvaných puritánů, jejichž část emigrovala právě do Nizozemí. V roce 1620 pak skupinka puritánů na lodi Mayflower přeplula Atlantik a založila kolonii Plymouth.

Na britských ostrovech odstartovala průmyslová revoluce. Britské impérium ovládlo čtvrtinu zeměkoule a stalo se největší říší historie. Malé Nizozemsko se stalo námořní supervelmocí. A z hrstky náboženských fanatiků Nové Anglie se během tří století stal ekonomicky nejvyspělejší národ světa. Zdá se, že na tom kalvinismu skutečně něco je…

Platí-li Weberova hypotéza, pak k těmto skutečně dějinotvorným úspěchům Velké Británie, Nizozemska a USA přitom došlo vlastně jako vedlejší efekt něčeho jiného. Toho, že si věřící protestanti chtěli dokázat, že Bůh stojí na jejich straně a jejich duše dojde spásy.

Zanechat stopu viditelnou z vesmíru

Protestantská etika, o které píše Weber, nepřipouští lenošení, zábavu, hýření a rozhazování. Člověk musí žít střídmě, strukturovaně a všechen svůj čas věnovat práci, která oslaví stvořitele. Zisk, který tato práce přinese, se nesmí promrhat, ale je nutné jej znovu investovat. Žádné opulentní večírky a drahá auta, ale pěkně rozšíření výroby, zvětšení provozovny, zavedení nových technologií. Aby náš podnik rostl, přibývali zákazníci, aby se zvětšovala stopa, kterou svým počínáním ve světě zanecháme. Aby ta stopa byla tak velká, že si jí Bůh na nebesích všimne a napíše si do notýsku: „Ten pan Novák se fakt snažil. Měl by mít podíl na království nebeském…”

Strýček Skrblík se v penězích koupe, ale neutrácí je!

Weberův puritánský kapitalista nepřipomíná Jordana Belforta, ale strýčka Skrblíka. Ten si sice rád zaplave v sejfu plném zlata, ale v životě by neutratil nic za zbytečnosti. Nebo Gustavo Fringa ze seriálu Breaking Bad, který je sice hlavou mocné a bohaté drogové mafie, přesto jezdí v otřískaném volvu a bydlí v malém domku na předměstí. Jasně, musí to být kvůli utajení. Gus nicméně nepotřebuje luxus. Stačí mu vědomí, že zanechal nesmazatelnou stopu ve světě organizovaného zločinu. Ač Chilan, jeho postoj je čistě puritánský.

Navenek spořádaný majitel restaurace se smaženými kuřaty. Ve skutečnosti drogový boss. Gustavo Fring.

Od časů Forda s Weberem nás dělí už víc než století, ale mašinérie sériové výroby, standardizace, automatizace a růstu po celou tu dobu jede na plné obrátky. Některé značky polepily svým logem doslova celý svět, takže je-li někde ve vesmíru Bůh, není možné, aby si toho nevšiml. Tomu se říká zanechat stopu.

Onen původní puritánský motiv je sice už zapomenut, imperativ změnit svět a zanechat stopu ale trvá dál. A tak se ta ambicióznější a zpravidla i vzdělanější část dnešní populace v produktivním věku snaží jako šílená zužitkovat všechny dostupné prostředky a schopnosti k tomu, aby nějakou tu stopu zanechala. Ale kdyby se nás někdo zeptal na důvod, nedokázali bychom odpovědět. Připadá nám natolik samozřejmé o to usilovat, že bychom takovou otázku pokládali nejspíš vyloženě za nesmyslnou. „Proč se snažím udělat díru do světa? Proč se snažím zapsat do dějin? Proč se snažím o globální expanzi? Proč se snažím doletět na Mars? Co je to za debilní otázky?” Změnit tvář světa už nechceme proto, aby si nás všiml vzdálený Bůh. Je to spíš nutkání, které nedokážeme pořádně vysvětlit.

Kdo chce zanechat stopu viditelnou i z vesmíru, musí zkrotit čas. Britské impérium začalo ztrácet primát ve světovém obchodu, když jeho obchodní lodě nedokázaly konkurovat americkým kliprům schopným plout až dvakrát rychleji. Být rychlejší znamená prodat víc zboží a dosáhnout většího zisku. Fordky sjížděly z výrobních pásů takovou rychlostí, že brzy zaplavily celé Státy a změnily tvář nového kontinentu. O několik desetiletí později automobilový průmysl změní tvář doslova celé Země. Vzniknou značky, které svůj úspěch budou replikovat v prostředí jednotlivých národních trhů napříč celým světem a svůj podpatek zaboří do tváře Země opravdu hluboko. Bude se tomu říkat globalizace a její negativa do hloubky rozeberou postmoderní filozofové. A právě proti tomu se zvedne vlna odporu v podobě pomalých hnutí, která vyvrcholí v roce 2004 vydáním manifestu Carla Honorého Chvála pomalosti.

Symbolem globalizace se stala značka McDonalds.  Z filmu Founder jsem se dozvěděl, že tím skutečným zakladatelem globální korporace nebyli bratři McDonaldové, ale prodavač mixérů s českými kořeny Ray Kroc, který od nich značku koupil.

Nástup digitalizace a (z)krocení individuálního času

Není asi náhoda, že vzpoura proti tyranii rychlosti započala na přelomu tisíciletí. Tedy v době, kdy začínalo být stále více jasné, že zanechat stopu nemusí být vždy pozitivní. A zároveň v době, kdy se napříč glóbem rozlila vlna digitalizace. Ta totiž ve vztahu k našemu tématu přinesla několik významných změn.

Během zlaté éry průmyslu se honba za vyšší rychlostí a efektivitou zaměřovala na fyzický svět. Vyrobit auto nebo hamburger rychleji než konkurence znamená vyrobit jich víc a zanechat větší stopu. A když zvyšování rychlosti narazí na svou mez, lze si namísto zkrocení času pomoci replikací téhož procesu v prostoru. Dvě výrobní linky toho vyrobí 2x víc než jedna, 10 fabrik víc než 5, 200 regionů víc než 100.

Jak funguje moderní soupeření s časem, ukázal v slavném filmu Modern Times Charlie Chaplin.

Automatizace, standardizace, racionalizace – tyto principy charakteristické pro průmyslovou revoluci zůstávají platné i v době Industry 4.0. Jenom se stále více místo fyzického světa obracejí ke světu virtuálnímu. Místo fyzické práce má stále větší důležitost práce intelektuální. A kolbišti, kde se vedou nové bitvy o každou vteřinu, se vedle továren a logistických řetězců stále více stávají duše jednotlivých pracovníků.

Lidé, kteří pracují v IT, financích, službách či marketingu, zkrátka obyvatelé všech těch fancy office parků od New Yorku po Hong Kong, jsou placeni od toho, kolik validního kódu, chytrého textu či správných rozhodnutí vygenerují. A protože jsou naneštěstí omezeni v prostoru (nelze je replikovat) i čase (jejich den má pouze 24 hodin), cesta k lepším výsledkům vede pouze přes zvyšování osobní produktivity. Úspěch knih jako Mít vše hotovo či Konec prokrastinace ukazuje, jak hluboká tato potřeba po zkrocení našeho individuálního času v současné společnosti je. Toužíme dělat vše ještě rychleji, efektivněji, produktivněji. Mít celý den, týden, měsíc rozplánovaný po hodinách a vědět, kdy budu řešit jaký úkol a mít jakou schůzku, protože jenom tak nikde nezůstanou žádná plonková místa. Času, který máme na práci, je tak zoufale málo. Proto ho musíme zužitkovat do poslední vteřiny.

Vůbec tím nechci tvrdit, že mít v životě strukturu a řád je něco špatného. Naopak! Problém může nastat ve chvíli, kdy se v nekonečných tabulkách, kalendářích a výkazech začne sám život tak nějak rozpouštět. Když člověka svět práce příliš pohltí, anebo dokonce „přeteče” do světa soukromého a my najednou techniky z pracovní sféry začneme přenášet do našeho soukromí. Když si začneme plánovat volnočasové aktivity a snažíme se 100% vytěžit také každou vteřinu určenou na zábavu či odpočinek. Navštívit ještě víc zemí, zhlédnout ještě víc filmů, přečíst ještě víc knih. V jednu chvíli si pak už člověk přestává být jist, zda je pořád ještě lidská bytost, anebo už robot.

Copak jde o život?

Statistiky ukazují, že západní civilizace prochází epidemií duševních onemocnění. Společným jmenovatelem celé řady z nich je nebývalé množství stresu, kterému jsme vystaveni. Ten stres přitom nemá příčinu v tom, že by nás někdo chtěl zabít nebo okrást. V drtivé většině případů jsme vystresovaní prostě tím, že nestíháme. A zvlášť na konci roku se stresy pracovní a soukromé hezky potkávají…

Není to ale divné, že nás dokáže nedostatek času tak hluboce vystresovat, až z toho onemocníme psychickou chorobou? Copak jde o život? No… Když si vzpomeneme na našeho puritánského kapitalistu, tak vlastně o život tak trochu jde. Puritánský kapitalista se rozhodl celý život zasvětit práci, všechen zisk reinvestovat do podnikání, zvětšovat svůj podnik a zaplavit svět svými výrobky, aby stopu vytvořenou jeho tvůrčími aktivitami nepřehlédl Bůh shlížející z nebes a daroval činorodému snaživci věčný život. 

Dnes žijeme v úplně jiné době. Často už ani nevěříme v nějakého boha. A pokud ano, nedomníváme se, že kvůli spáse musíme přetvářet svět a zanechávat po sobě nějakou stopu. Přesto se ale mnozí z nás chovají, jako by na jejich neutuchající aktivitě visel osud jejich i celého lidstva.

Puritán položil svůj pozemský život na oltář práce, aby výměnou za tuto oběť získal život věčný. Proč bychom ale měli své životy obětovat my, kteří už v žádný další afterlife vesměs nevěříme? Není to nějaký omyl, nějaký relikt z dob, kdy se kapitalismus teprve rodil a excelovali v něm náboženští fanatici?

Ta nejtvrdší měna

Abyste mě pochopili, nechtěl jsem tímto článkem plivat na kapitalismus ani na zvyšování produktivity práce. V celém tom masivním vzepětí lidského ducha a píle, které provázelo průmyslové revoluce posledních několika staletí, bylo mnoho pozitivního. Je ale možné, že ten původní hodnotový zdroj se už vyčerpal a některé jeho aspekty přestaly úplně dávat smysl. Když se první puritáni v 17. století snažili svým podnikáním zanechat stopu, žila na Zemi asi půlmiliarda lidí. Dnes nás je skoro 20x víc. Když se každý z nás bude snažit zanechat stopu, nakonec z planety nezbude nic než jedna velká… šlápota. A z lidí nezůstane víc, než vystresované trosky, které se budou třást o každou vteřinu, kterou by mohli promarnit.

Nakonec každý člověk musí dospět k poznání, že závod s časem nelze vyhrát. A že to nejlepší, co s časem lze udělat, je naplnit ho vztahy. A že ostatně i to nejcennější na práci a podnikání je právě budování vztahů. Možná právě na tom bude založena pracovní a podnikatelská etika budoucnosti. Na poznání, že úspěšně podnikat lze i bez nutnosti zanechávat po sobě stopu. A že směnit čas omezeného lidského života za peníze a statky je do určitého stupně velmi racionální. Ale jen pokud si člověk zároveň část toho času schová na to, aby ho vyměnil z tu nejtvrdší měnu. Přátelství a lásku.

 

Devatenáctý ročník konference eBF byl nejúspěšnější za celou její dosavadní historii. Už po dvou měsících naší kampaně bylo zřejmé, že vstupenky mizí nebývalou rychlostí, což pořadatele postavilo před nečekaný problém – kam všechny účastníky vměstnat? Přečtěte si, jak to organizátoři vyřešili a jak k úspěchu letošního ročníku přispěl tým Nejlepšího copywritera. Dozvíte se na příklad, že se naší kampani s náklady v nižších statisících Kč podařilo prodat vstupenky za několik milionů.

Průběh marketingové kampaně pro největší evropskou konferenci o digitalizaci nákupu

Ostravská konference eBF je největší akce o digitalizaci nákupu v Evropě. Je výjimečná svou profesionální, ale přitom neformální i lehce hravou atmosférou. Během 3 dnů se návštěvníci nejen vzdělají, ale také uvolní a navážou nové kontakty – třeba během legendární Nákupní regaty či neformální stylingové soutěže Královna drdolů.

Akci pořádá jeden z našich nejvěrnějších klientů – společnost PROEBIZ. V minulosti jsme už s marketingem konference eBF pomáhali, ale teprve na podzim roku 2022 během společného brainstormingu padlo rozhodnutí, že si v případě 19. ročníku vezmeme v Logosu na starost kompletní digitální kampaň se vším všudy. Stanovili jsme si KPI prodat skrze kampaň 50 až 100 vstupenek a rozšířit okruh návštěvníků. A pustili se do práce.

Jak jsme dosáhli rekordních prodejů už v druhém měsíci kampaně

Nejprve jsme zanalyzovali předchozí kampaně a hledali místa, která by se dala vylepšit. Následně jsme navrhli speciální landing page, která co nejpřesvědčivěji odkomunikovala hodnotu konference i těm, kteří o ní ještě nikdy neslyšeli. A na tuto stránku jsme pak od ledna do května vedli kampaně z Facebooku, Instagramu, LinkedInu a Google Ads. Z výše uvedených médií nám nejlépe zafungovala profesní síť LinkedIn, kde jsme mohli nejpřesněji zaměřit veškeré pozice spojené s nákupem. 

Po dvou měsících od spuštění kampaně začalo být zřejmé, že se nám atmosféru eBF podařilo v reklamách a na landing page předat úspěšně. Prodej vstupenek se pohyboval na dvojnásobných číslech oproti minulým ročníkům. A pořadatelé tak operativně museli začít řešit otázku, kam vměstnají účastníky navíc, bude-li tento trend pokračovat. Což se nakonec skutečně stalo, a bylo tak nutné přidat tři nové scény včetně bazénu nebo lodního kontejneru před hotelem Imperial, kde se konference každoročně koná.

„Za PROEBIZ byla kampaň ve spolupráci s LOGOS AGENCY  jednoznačný úspěch. I díky této kampani se na konferenci přihlásilo nejvíce řečníků a hlavně se podařilo prodat nejvíce vstupenek v devatenáctileté historii akce. O eBF se mluvilo o to víc a my měli co dělat, abychom rozšířili některé prostory. Ale nakonec se všichni pohodlně vešli. :-)“
Jiří Cudlín, pořadatel eBF

Celková bilance prodaných vstupenek se zastavila na čísle 666, což je 25% nárůst oproti předchozím ročníkům. Propagace měla i další efekt. Přihlásil se také rekordní počet přednášejících – celkem jich v Ostravě vystoupilo 110.

„eBF je zcela špičková, naprosto neuvěřitelně skvěle zorganizovaná odborná konference, která dokazuje, že i zdánlivě nudné B2B téma, jakým je procurement, lze uchopit hravě, kreativně, zábavně. Za Logos Agency jsme rádi, že se nám tuto festivalovou atmosféru podařilo promítnout také do komunikační kampaně a s náklady v řádu nízkých statisíců korun navýšit tržby za prodej vstupenek o několik milionů Kč.”
Pavel Šenkapoun, Logos Agency

Na akci jsme samozřejmě nesměli chybět – tak skvělá atmosféru, kterou dovedou zprostředkovat pořadatelé eBF, se jen tak nevidí. Přečtěte si, jak se nám tam líbilo, v článku Ohlédnutí za nákupní konferencí eBF 2023.

Máme radost, že jsme mohli přispět k úspěchu klienta, jehož profesionality i lidského přístupu si vážíme. A těšíme se na spolupráci při propagaci jubilejního 20. ročníku.

Chcete také pomoci s marketingem svého produktu, značky nebo akce? Rádi s vámi probereme, co by pro vás naše agentura Logos mohla udělat. Jsme specialisté na B2B obory a rádi se pouštíme do nových výzev. Mrkněte na naše reference, naše silné stránky a nebo nás rovnou kontaktujte. Bude nám ctí!

 

Uživí se tím, že píší „hezky česky“. Kdo jsou a jak to dělají? Internetové šetření, se kterým nám pomohl Copybot od společnosti Feedyou, přináší nový vhled do světa českého kreativního řemesla.

Kdo jsou čeští copywriteři?

Tak především, jsou to spíše copywriterky – na jednoho muže připadají zhruba dvě a půl ženy. Být copywriterem znamená v Česku většinou to, co si představujeme pod pojmem „svobodného povolání“.  Ze 105 členů této komunity, kteří se online studie zúčastnili, jich 75 % pracuje „na volné noze“ a 65 % uvedlo, že si na svůj denní chléb vydělávají sami a nejsou součástí týmu. Možná je ovšem i kolektivní práce: každý desátý o sobě prozradil, že řídí skupinu copywriterů, a to o velikosti od dvou do deseti kolegů. 

Soudě podle odpovědí je copywriterství relativně mladý obor – čtyři z deseti „krásnopisců“ jsou v oboru pět a méně let a pouze 15 % z nich udává delší než desetiletou zkušenost. 

Píší nejčastěji texty na web (75 %), na blogy (59 %) a na sociální sítě (54 %). Může se nicméně i stát, že vymýšlejí slogany a názvy (27 %) nebo navrhují scénáře k videím (19 %).

Co copywritery na psaní baví?

Na své práci oceňují nejvíce kreativitu, rozmanitost, volnost a práci z domova. Pak se ale odpovědi zrcadlící jejich vnitřní svět rozcházejí. Některým se líbí, že se mohou učit stále nové věci, jiní s oblibou mluví o své specializaci: o tom, co jim jde nejlépe nebo na co se chtějí zaměřit v budoucnu. 

Někoho „hřeje“ vlastní úspěšný text, další chce klientům pomoci. Několik copywriterů pošilhává po dráze spisovatele: „dopsat vlastní knihy“, „psát pro sebe“, mít vlastní blog. Dva lidé poukazovali na peníze („jinak bych byl novinářem“). Na rozmanitost copywriterského povolání poukazovaly odpovědi, které si vychvalovaly svatební copywriting či spolupráci se sexshopy.

A bez čeho bychom se naopak klidně obešli?

Nelibost na druhou stranu vzbuzují rutina a stereotypy (typicky spojené s údržbou sociálních sítí), stejně jako administrativa a čekání na proplacení faktur. Hlasité byly dále lamenty nad neexistujícími, neúplnými či pozdně dodanými podklady. A samozřejmě: nesmíme zapomenout na klienty („Nešli by nahradit AI?“) a jejich ustavičně měnící se požadavky kryjící jen jejich vlastní bezradnost.

Nástroje a další pomocníci: Před AI copywriteři stále upřednostňují staré dobré slovníky

Poměrně velká část účastníků (necelá polovina) online studie udává, že vedle češtiny píše i v angličtině. Dva lidé se hlásí ke slovenštině a jeden ke španělštině. Zhruba třetina si své texty i překládá. 

Texty si korigují buď sami nebo jim to dělá profesionální korektor – obě možnosti jsou vyrovnané. Stejně se to má i s textovým editorem: jedna polovina má v oblibě Word, druhá upřednostňuje Google Doc.

Předmětem šetření bylo v neposlední řadě i to, zda a nakolik copywriteři sahají k rozličným pomůckám a nástrojům, které jim jejich práci ulehčují. Největší úzus panuje na Příručce UJC. K té sahá alespoň jednou za měsíc 74 % respondentů, 45 % z nich využije alespoň jednou do měsíce nástroje Korpusu a 63 % vezme za vděk dalšími online slovníky (příznačně slovníkem synonym). Menší skupinka se hlásí k DeepL, vzácné jsou pak odkazy na slovník nářečí, starší „archaické“ slovníky, Rymy.cz, Rýmovač či slovník Čeština 2.0.

Přibližně každý třetí používá snippet optimizer (Seomofo, Google SERP). Šest copywriterů se přiznalo k tomu, že ve své práci už využilo také Chatbox. A tím se dostáváme opět na začátek – k tomu, jak tento průzkum vznikl. Data jsme totiž sbírali chatovacího robota Copybota, kterého pro nás vyrobil přední český specialista na tento druh technologií, společnost Feedyou.

Čeká nás v důsledku rozšíření umělé inteligence soumrak kreativních profesí, nebo jejich renesance? Chmurné i nadějné copywriterské proroctví pro nadcházející roky. RIP SEO copy, vivat humanity!

Kdybych si měl vypůjčit a trochu ohnout slova pánů Marxe s Engelsem, tak kreativní profese právě teď obchází strašidlo – strašidlo AI. Otázka, zda kvůli umělé inteligenci v brzké době nepřijdou o práci, už nějakou dobu zaměstnává hlavy grafiků, překladatelů a nově i copywriterů. Ve skupině Copywriteři a další psavci se v posledních týdnech tohle téma řeší dokonce častěji než pravopisné chyby kolegů 🙂 Někdo tvrdí, že všichni pomřeme hlady. Někdo se té představě bohorovně směje v přesvědčení, že chladný stroj nikdy nemůže nahradit lidskou tvořivost. Ale ten smích zní, přiznejme si, trochu křečovitě.

Jak jsem nezbohatl na softwaru pro copywritery

Pokud jde o mě, já se nesměju. Na začátku roku 2021 jsem si pohrával s myšlenkou, že se pustím do vývoje aplikace pro copywritery. Chtěl jsem využít své zkušenosti s kvantitativní analýzou textů, k níž jsem přičichl při psaní své dizertace, a vytvořit nástroj, který by nám copywriterům usnadnil práci. Měl jsem v hlavě logiku založenou na určitých formalizovatelných vlastnostech textů, připravil si product pitch, plán monetizace, vymyslel brand, navrhl marketingovou i obchodní strategii, jednal s možnými partnery. Nicméně když mi potenciální partneři vysvětlili, kolik práce, času a energie by to spolykalo, tak jsem si to zase rozmyslel. 

Každopádně ale součástí mé tehdejší přípravy byla taky rešerše českého i globálního trhu. Takže vím, že v té době neexistovalo nic, co by se jen trochu blížilo mým požadavkům, natož aby to dokázalo vytvářet smysluplné texty v českém jazyce.

Když si dnes zadáte do Googlu dotaz „copywriting AI”, vyjede vám bezmála 10 placených odkazů na softwarová řešení schopná vyprodukovat texty, které mají hlavu a patu. Dají se číst. Jsou bez pravopisných chyb. A to všechno v češtině. Za dva roky se technologie posunula na úroveň, kterou jsme si ani nedokázali představit. Kam se asi dostane za další 2 roky?

Pojďme si tipnout, kde to všechno skončí

Tenhle neuvěřitelný technologický skok ve mně rozhodně nevyvolává pobavení, ale spíš úžas (podobně jako v Miloši Čermákovi – viz jeho glosa na téma AI). A samozřejmě taky úvahy nad tím, jaké dopady to bude mít na odvětví, ve kterém už přes 12 let působím. Nejsem pochopitelně žádný prorok, a kdybych uměl předpovídat budoucnost, býval bych si koupil pár bitcoinů v době, kdy se prodávaly za 30 centů… Ale můžu si zkusit aspoň tipnout, kam se náš obor bude v příštích letech ubírat. A zda mají pravdu ti, kdo se bojí o obživu, nebo ti, kdo věří v sílu lidského ducha.

Podle mě jsou oba postoje do jisté míry oprávněné. Někteří lidé nejspíš o práci přijdou – ale zase najdou jinou. Určitý typ lidské kreativity nejspíš stroje hned tak nenahradí – a naopak její hodnota ještě vzroste. V každém případě se ale promění celé odvětví digitálního byznysu, vzniknou zcela nové profese a zejména se promění samotná povaha obsahu. Můj tip je, že k lepšímu. I když to na začátku může být trochu via dolorosa…

SEO copywriting snad už konečně umře

Co podle mě zmizí úplně, budou texty psané čistě jen kvůli vyhledávačům. SEO copywriting je sice žánr, který měl dle dávných proroctví zaniknout někdy kolem roku 2012, překvapivě je tu ale pořád s námi a furt vypadá docela vitálně. Stále vznikají dlouhé texty ukryté ve spodní části stránek, kam se uživatel nikdy nedostane (ale vyhledávací robot o nich ví). Stále se píší tzv. PR články, jejichž jediným smyslem je posloužit jako odkladiště zpětných odkazů. Děje se to proto, že to stále nějakým způsobem funguje.

Nově ovšem bude možné i velmi dlouhé texty napsat za pár okamžiků a naplnit jimi libovolný počet stránek. I weby a e-shopy, které dosud neměly na tvorbu textového obsahu peníze nebo kapacitu, si ho budou moct pořídit doslova na pár kliknutí. Možná i proto už SEO experti nějakou dobu zdůrazňují, že délka textu nehraje žádnou roli v rankingu stránek – explicitně to řekl třeba John Mueller z Googlu. To, co bude mít brzo strašně snadno úplně každý, zkrátka nemůže sloužit jako faktor, na kterém by se daly nahnat nějaké plusové body.

Je myslím docela pravděpodobné, že v blízké době zažijeme boom masově produkovaných webových textů. Vzpomínám si na jednoho copywritera, který se už před 10 lety chlubil, že dokáže napsat 2 PR články za hodinu. Tak tenhle týpek jich teď za hodinu „napíše” klidně 10. A taky bude muset, protože zatímco dřív za takový článek inkasoval dejme tomu 250 Kč, nově to bude korun 50. A míň. Protože s tím, jak se radikálně zvýší dostupnost takto masově produkovaného obsahu, bude klesat jeho cena. Až nakonec tyto „SEO pro SEO” texty zaniknou úplně, protože pro SEO právě už nebudou mít žádný přínos a nikdo za ně nebude ochotný dát ani tolik, aby to copywriterovi pokrylo aspoň elektřinu propálenou během psaní.

Copywriter jako akční hrdina z Matrixu a Terminátora

Ta skutečná bitva, která mě opravdu zajímá a jejíž výsledek teď asi není schopen uhádnout nikdo, se ovšem svede někde jinde. Ve sféře seriózního copywritingu, kde jde o to reálným lidem z masa a kostí odkomunikovat určitá sdělení, přimět je k určitým akcím, vzbudit v nich určité emoce. Jak v téhle hře obstojí staří dobří copywriteři na jedné, a umělá inteligence na druhé straně?

Jako malý kluk jsem miloval Terminátora dvojku. Teď jako velký copywriter si můžu připadat podobně jako hrdinové tohohle spektáklu.

První kolo – 1:0 pro kopíky a nárůst přidané textové hodnoty

Řekl bych, že nejdřív budou po nějakou dobu z výdobytků moderních technologií benefitovat hlavně kopíci. Naučí se pracovat s nástroji vyvinutými za účelem generování textů, zbaví se rutinních činností, sníží chybovost, budou schopní vytvořit více kvalitních textů za kratší dobu. Čím šikovnější při používání nových technologií budou, tím víc kreativní energie jim zbude na tvorbu (odpusťte mi ten výraz) skutečné přidané textové hodnoty (kdyby to mělo nějakou zkratku, byla by česky nejspíš PTH, anglicky ATV). A celková úroveň textového obsahu se zvýší. Tohle všechno ovšem záhy povede k několika jevům:

1. Na trhu vznikne přetlak copywriterské síly schopné produkovat kvalitní, nebo alespoň obstojné texty.
2. AI nástroje se učením, intenzivním vývojem a konkurenčním bojem ještě zdokonalí a vytvořit texty solidní úrovně bude vyžadovat stále méně času i úsilí.
3. Firmy po pravděpodobné počáteční nedůvěře (zejména v B2B oborech) začnou samy využívat AI.

Druhé kolo – transformace a vznik nových copywriterských profesí

A v tuhle chvíli můžou copywriterům opravdu nastat horší časy. Po jejich službách klesne poptávka, a tudíž taky bude stále obtížnější se textařským řemeslem uživit. Umřou tedy hlady? Dokonce ani v tento kritický moment bych to tak černě neviděl. A to z několika důvodů.

Ani v případě, kdy AI na základě vstupních informací/briefu vytvoří bezproblémově plnohodnotný text, totiž nebude ta technologie zcela automatická. Někdo musí připravit příslušný brief, na jeho základě nabriefovat stroj, počkat na výsledek, zkontrolovat výstup, opravit chyby a doladit formulační nuance. Někdo bude muset za finální text nést odpovědnost. Bude muset posoudit jeho kvalitu, účinnost, originalitu, působivost. A rozhodnout, zda tohle je opravdu to, co odpovídá požadavkům zadavatele. 

Přesně tohle bude podle mě jeden typ práce, kde lidskou sílu půjde jen těžko nahradit. A kdo by se k jejímu výkonu hodil víc, než ti, kdo mají s tvorbou textů zkušenosti? Část dnešních copywriterů tedy dost možná najde uplatnění v tom, že budou „krmit” a kontrolovat stroje, posuzovat výstupy a nést za ně odpovědnost. Jen člověk je zatím schopen skutečně rozumět psanému textu ve všech jeho vrstvách (nejen referenční, ale také emoční, estetické, pragmatické), posoudit ho jako celek a učinit rozhodnutí.

Absence okamžité zpětné vazby – bez očí, uší, vkusu i rozhodovací kompetence

Obrovskou slabinou veškerých píšících strojů totiž ještě po dlouhou dobu zůstane neschopnost průběžné zpětné vazby během kreativního procesu. Lidský autor má svůj text neustále před očima, vnímá jeho účinek a v průběhu toho, jak do textu přidává nové myšlenky, nápady, informace a slova, přetváří také text jako celek i jednotlivé detaily, nechává se unést hrou asociací, přichází s nečekanými obraty a v reálném čase posuzuje, zda znějí dobře, nebo ne. A činí rozhodnutí, zda je v textu ponechá, nebo vyškrtne. Tomu se říká styl.

Stroj tohle všechno bude umět napodobit. Opřen o nekonečnou databázi minulých textů a repertoár gramatických, syntaktických a stylistických pravidel bude schopen chrlit ohromnou masu písmenek, která budou přesně odpovídat nadefinovaným požadavkům. Bude-li součástí algoritmu „Aplikuj hru asociací”, „Řekni vtip” „Popiš žehličku hexametrem”, umělá inteligence to udělá na počkání. Jenže jí bude chybět schopnost podívat se na výsledek lidskýma očima a říct: „Líbí–Nelíbí”. Stroj takto může chrlit vtip za vtipem, ale jestli je opravdu vtipný, dokáže říct až člověk. Čím propracovanější texty budeme po umělé inteligenci chtít, tím víc bude potřebovat zásah člověka, který bude poskytovat zpětnou vazbu. Až pak v určitý moment najednou začne být jedno, zda obsah generuje stroj a člověk mu v nekonečných iteracích dává feedback, nebo si to ten člověk radši napíše rovnou sám.

Copywriteři jako programátoři do jazyka emocí a hodnot

S tím souvisí i následující věc. Pokud se využití AI při psaní marketingových textů skutečně masivně rozšíří, dojde zákonitě ještě k dalšímu jevu – intenzivnímu konkurenčnímu boji mezi výrobci jednotlivých aplikací. Ti se budou předhánět v tom, aby právě jejich software generoval ty nejlepší a nejpřirozenější výsledky. A to se neobejde bez pracovníků s copywriterským, literárním, uměleckým a lingvistickým know-how. Řada lidí z kreativně/umělecko/lingvistických oborů tedy najde uplatnění doslova přímo v jámě lvové. Stanou se z nich oči, uši a ústa softwarových nástrojů, stanou se z nich „programátoři” do lidského jazyka emocí a hodnot.

Třetí kolo – návrat copywritera

A konečně pak může dojít ještě k jednomu scénáři. Čím víc se budou lidé při tvorbě textů spoléhat na umělou inteligenci, tím víc se mediální prostor začne plnit texty, které budou možná na první pohled bezchybné, ale zároveň strašně předvídatelné a v konečném důsledku nejen nudné, ale i neúčinné. Stroje se bezpochyby naučí psát bravurně tak, aby dodržely všechna pravidla a schémata (právě proto, že jsou to pravidla a schémata, a lze je tedy formalizovat). Tím, že ale takové texty budou najednou všude, přestanou fungovat.

A v tu chvíli stoupne poptávka po autentičtější podobě komunikace. Po originálních myšlenkách. Nečekaných spojeních, vtipu, šarmu, emocích a espritu. A do kurzu se opět vrátí copywriteři. Ti, kteří jsou schopní myšlenky, vtip, emoce a esprit poskytnout. Kteří jsou v pravém slova smyslu kreativní – dokáží vytvořit něco nového, překvapivého, vzpouzejícího se všem schématům a šablonám. A zároveň mají vkus, emocionalitu a empatii, aby dokázali posoudit celkové působení a účinek vytvořeného obsahu na recipienty. Copywriteři s tímto emočně-hodnotově-estetickým backgroundem budou mít proti strojově generovanému obsahu ohromnou konkurenční výhodu. Jak to shrnul zakladatel Alibaby Jack Ma ve svých slovech na adresu vzdělávání: Lidé se musejí soustředit na to, co je typicky lidské – emoce, hodnoty, péči, vztahy. V tom jim stroje nebudou moci konkurovat.

Řekl bych, že tento konglomerát dovedností bude ještě žádanější než dnes. A copywriting, který je na něm založený, se stane ještě nedostatkovějším zbožím, než jakým byl v posledních letech. V tomto smyslu člověk porazí stroj. A toto vítězství bude trvat minimálně tak dlouho, než počítačové programy nabudou vědomí a začnou se samy rozhodovat. Myslím ale, že pak lidstvo bude mít trochu jiné starosti než řešit problematiku reklamních textů 🙂

Předzpěv
Nežli přišel copywriting do Česka
Málokdo by zdejším webům zatleskal
Texty, ty se psaly rovnou do kódu
A byly spíš na pěst nežli na ódu

Naštěstí se ale našli někteří
Kteří na instantní obsah nevěří
Svými texty zvedli prapor poznání
Má óda vás s nimi stručně seznámí

Ingrid Dach
Vezmeme to v abecedním pořadí
Začnem dámou, ze které se posadí
Na zadek i vesměs těžší kalibry
Své tituly může vážit na libry

Máte-li chuť uspořádat na ni lov
Dejte si do džípíesky „Mikulov”
Ingrid Dach vás tam naučí oddaně
Jak na hvězdné texty, ba i kampaně

David Klouda
David Klouda je v zásadě vážný pán
Stačí zlehka čeknout jeho instagram
Stejně seriózně, fakt vás neklamu
Dělá David marketing i reklamu

Když mu zbude čas a když se pochlapí
Baví obecenstvo svými standupy
Jedno skvělý júespíčko z toho je:
Že vám spíchne text klidně i ve stoje

Jiří Krejčík
Další, koho vezmeme si na paškál
Je muž, se kterým dojdete v SERPu dál
Pípísíčka ty má přímo v malíčku
Přidá tipy, jak napsat hájedničku

Do roviny nadpozemských úkazů
Patří jeho sbírka zpětných odkazů
Ten nejlepší ranking zkrátka u nás má
Jirka Krejčík, SEO borec z Kolína

Nina Moravcová
Být znovu tak chlapec školou povinný
Určitě bych opisoval od Niny
Která vtipu nepobrala pomálu
– nejostřejší tužka v copy-penálu

Její ústa jsou vždy správně prořízlá
Když se potká s blbem, umí být i zlá
Čili se ňák samosebou rozumí
To, že její styl není nic pro gumy

Mrkvová Markéta
Markéta strávila dlouhých osm let
Pilnou prací pro Akademii věd
Aby z toho nedostala deprese
Začla s partou elfů běhat po lese

Kromě LARPu holduje též tětivě
Což ji v psaní ovlivňuje příznivě
Ať je sídlem klienta Aš, nebo Telč
Texty od ní vždy bezpečně najdou terč

Věžník Roman
Když už tady padla Telč, tak pojďme dál
Kousek za Třebíčí bydlí slova král
Metafor a kalambúrů krotitel
Shodou náhod též bývalý učitel

Roman taky občas lítá po lese
Kam ho orientační smysl zanese
Jakmile však vzácnou trofej uloví
Hned zas ve své věži kouzlí se slovy

Zitterbartová Lucie
Když ti někdy život citrón nadělí
Nemusíš hned házet flintu do zelí
Jako Lucka chop se copy-otěží
A zkus napsat texty, které osvěží

Citrusový pohled na svět je vždy in
Lucka je náš přední expert na LinkedIN
K tomu dlouhá léta řídí jako king:
Pravý neformální pražský networking

Žáčková Eva
Óda byla by jen pustou snůškou slov
Pokud by v ní absentoval filosof
Proto sem s ním – a to v ženském podání
Eva konkurenci k slzám dohání

Svou schopností vstřebat těžká témata
Její slovní zásoba je bohatá
Dokáže se na věc kouknout logicky
Píše česky stejně jako anglicky

Žantovský Martin
Každý kopík je k smrti nešťastný tvor
Musí-li být sám svůj vlastní korektor
Taky se tě tahle svízel dotýká?
Mám tu tip na špičkovýho profíka!

Martin je chodící slovník češtiny
S ním budeš vždy pravopisně bez viny
Metalák, jenž umí tvořit přechodník
Za folkové hnutí posílám mu dík

Žilková Martina
Martina se snaží hledat spojení
Značek a publika téhož ražení
Pouští se do smysluplných projektů
S dávkou entuziasmu i respektu

Místo marketingu dělá mattering
Kriticky prozkoumá každý brainwashing
Píše čtivě a s velikou lehkostí
Vždy vás ráda literárně pohostí

Poznámka
Óda vznikla jako jedna z odměn v rámci hithitové kampaně na podporu alba Český folk, které v roce 2022 nahrál písničkář Leo Pank Ševelpuna s řadou dalších muzikantů. Máte-li o album zájem, napište mi na senkapoun@gmail.com, shodou okolností se s bardem docela dobře znám.

Copy a folku zdar!

Získejte marketingovou podporu své firmy za velmi rozumnou cenu a přispějte zároveň na projekt z oblasti umění. Kampaň na podporu písničkového alba „Český folk” trvá do Štědrého dne a nabízí speciální balíčky pro firmy i živnostníky.

Už dvanáct let se zabývám marketingovým psaním a od roku 2014 to dělám na vlastní pěst. Ještě mnohem delší dobu píšu písničky. Od roku 1996. Postupně jsem kolem těchto svých dvou projektů vybudoval týmy šikovných lidí, nakumuloval určité know-how, vytvořil jistou fanouškovskou základnu a vystavěl několik webů. No a letos se tyto dva světy zvláštním způsobem prolnuly.

Pod uměleckým jménem Leo Pank Ševelpuna se totiž chystám vydat své písničkové album „Český folk” a vybírám na něj prostředky v crowdfundingové kampani. Ale protože mě lidi znají mnohem víc jako copywritera a podnikatele než jako písničkáře, navrhl jsem odměny pro přispěvatele tak, aby byly atraktivní právě v podnikatelském a marketingovém prostředí. Aby firmám i živnostníkům přinesly nějakou reálnou protihodnotu v jejich podnikání. A tak jsem z toho, co mám k dispozici, namíchal balíčky, jejichž obsah vám chci v tomhle článku představit. Myslím, že jsou opravdu zajímavé a jejich cena je velmi rozumná. Svým příspěvkem tak nejen pomůžete na svět novému hudebnímu albu, ale podpoříte svůj web, firmu, značku.

Odkaz z webu Nejlepší copywriter

Web Nejlepší copywriter běží od roku 2014 a opakovaně se umisťuje v žebříčcích nejdůležitějších zdrojů o copywritingu a online marketingu v ČR.

Pokud se tvorbou webových textů nebo marketingem  živíte, pak má zpětný odkaz z téhle domény pro vaše SEO hodnotu a přispěje k vaší dohledatelnosti v internetové džungli konkurence. Link půjde ze speciální děkovné stránky a povede přes vkusně a láskyplně vytvořený anchor text, nikoli z nějaké nedomrlé blechy v patičce. Nadto o vás napíšeme pár hezkých slov, která vás představí potenciálním zákazníkům a poskytnou vyhledávacím robotům potravu navíc. Prostě kvalitní linkbuilding! Jo, a tenhle odkaz bude na váš web směřovat až do skonání internetu a bude mu neustále přinášet nějaké ty plusové bodíky v searchi.

Kromě linku ode mě dostanete samozřejmě taky CD s věnováním a pozvánku na křest.

Cena: 890 Kč

SEO a marketingový balíček pro firmy a podnikatele

Tento balíček má za cíl podpořit vaše podnikání zejména pomocí SEO technik. V týmu Nejlepšího copywritera napíšeme  článek s rozsahem cca 1 až 2 normostrany o vaší firmě tak, aby co nejlépe vykreslil přednosti vaší společnosti, jejích produktů a služeb. Povedeme z něj odkazy na nejdůležitější stránky vašeho webu a zveřejníme ho v sekci věnované našim sponzorům na webu Český folk. Zároveň vám článek zůstane k volnému užití na vašem vlastním webu či kdekoli jinde.

Kromě článku se vám navíc dostane 5 zpětných odkazů z 5 různých domén, (Nejlepsicopywriter.cz, Logos.agency, Senkapoun.cz, Sevelpuna.cz, Ceskyfolk.cz), což už lze považovat za docela masivní linkbuilding. Společně se domluvíme, na jaké cílové stránky by měly odkazy vést, co by mělo být v průvodním textu a jaká klíčová slova by měla být obsažena v anchor textu. Když to uděláme šikovně, přínos pro vaši dohledatelnost na vytipované výrazy může být značný. Článek i odkazy na výše zmíněných doménách navíc zůstanou napořád a budou vám tak přinášet trvalý užitek.

Pochopitelně ode mě dostanete taky cédéčko s věnováním a pozvánku na křest.

Cena: 4 490 Kč

Firemní sponzor – SEO, marketing a konzultace

Jádro tohoto balíčku je stejné jako u předchozího (článek + 5 odkazů), ale přidávají se k němu tři podstatná vylepšení.

Na začátku vám věnuju dvouhodinovou konzultaci, abych co nejlépe porozuměl vaší značce, jejím přednostem a potřebám, a abychom na základě toho vymysleli co nejchytřejší strategii pro linkbuildingovou kampaň. To se pak promítne do podoby článku i zpětných odkazů.

Pokud máte o SEO strategii jasno, můžeme dané dvě hodiny využít ale i jinak. Můžu se podívat na vaše texty a navrhnout jejich vylepšení, můžu věnovat vašemu týmu dvouhodinové školení copywritingu nebo jej vést při tvorbě obsahu jako mentor.

Oproti předchozímu balíčku se dále vaše logo dostane na speciální děkovnou stránku webu Český folk a konečně také do bookletu alba. To plánujeme vydat v tisícovém nákladu a společně s webem mu vtisknout určitou výtvarnou kvalitu, aby se tam vaše značka cítila opravdu pohodlně.

Protože booklet není nafukovací, je tento balíček vyhrazen toliko 10 sponzorům. Aktuálně už tuhle možnost propagace využily 3 firmy, takže příležitost má ještě 7 dalších.

Nakonec ode mě dostanete 5 cédéček s věnováním, abyste se jimi mohli pochlubit, a 2 pozvánky na křest.

Cena: 8 900 Kč

Hlavní sponzor

Pokud by se vaše společnost chtěla stát hlavní sponzorem alba, byla by to pro mě pochopitelně velká čest. Výměnou bych vám poskytl následující už nikoliv balíček, ale pořádný balík benefitů:

1. Vaše logo bude v bookletu na samostatné stránce.
2. Na webu Český folk bude vaší firmě věnován speciální článek, který napíšeme podle vašich požadavků tak, aby měl pro vás co největší přínos. Text můžete samozřejmě libovolně využít i na svém webu či jinde.
3. Věnujeme vám prostor na webu a Facebooku Nejlepšího copywritera.
4. Zdarma proškolím váš tým v copywritingu. Školil jsem už třeba v Prazdroji, Electroworldu nebo Raiffeisenbank, tak proč ne u vás? Školení je celodenní a přijedu s ním přímo k vám do firmy. Pokud byste školení nevyužili, nabídnu vám služby z portfolia naší agentury v odpovídající hodnotě.
5. Získáte celkem 5 odkazů z pěti různých domén.
6. Složím pro vás písničku (nebo básničku), kterou přijedu osobně zahrát (zarecitovat) třeba na váš firemní večírek.
7. Na podporu alba plánuju se svými partnery z oblasti PR mediální kampaň, která bude přirozeně znamenat i propagaci vaší značky.
8. Osobně vám předám 10 cédéček s věnováním a 5 pozvánek na křest alba. Na křtu kromě mě budou hrát i další muzikanti, kteří toho umějí mnohem víc než já, takže to slibuje zajímavou uměleckou událost, na které se navíc sejde zajímavá společnost z byznysu i kultury.

Cena: 39 000 Kč

Jakým způsobem můžete balíčky služeb získat?

Crowdfundingová kampaň běží na Hithitu do Štědrého dne. Nejjednodušší cesta tedy je formou příspěvku rovnou na Hithitu:

https://www.hithit.com/cs/project/10466/cesky-folk-album-zpivajiciho-copywritera-pavla-senkapouna

Aktuálně máme vybráno přes 140 % cílové částky, takže kampaň skončí úspěšně a nemusíte mít strach, že by váš příspěvek vyšel naprázdno. Během ledna se s vámi já nebo někdo s kolegů spojíme a domluvíme se na způsobu čerpání daných služeb. Předpokládám, že v prvním kvartálu příštího roku bychom měli mít linkbuildingovou kampaň hotovou. Samotné album bychom pak chtěli vydat do půl roku, takže křest by měl proběhnout někdy během června.

Pokud přispějete přímo na Hithitu, vystavíme vám na začátku ledna doklad o vašem příspěvku. Jestliže přes Hithit přispívat nechcete nebo nemůžete, lze také dané služby vyfakturovat.

Chcete jako přispěvatel zůstat v anonymitě?

Na Hithitu můžete poskytnout svůj příspěvek trojím způsobem:

• veřejně včetně částky, kterou jste přispěli
• veřejně bez uvedení výše příspěvku
• anonymně

Máte-li jakékoli dotazy k daným službám, Hithitu nebo byste chtěli domluvit individuální výši příspěvku a plnění, neváhejte mě kontaktovat. Jsem vám k dispozici na e-mailu senkapoun@gmail.com nebo telefonu 724 716 786.

Děkuju!

Váš Pavel Šenkapoun alias Leo Pank Ševelpuna

Copy i folku zdar 🙂