Dovolíte-li mi několik malých, nevinných generalizací, pak první Copycamp byl hlavně o fundamentálních řemeslných záležitostech, druhý Copycamp o jemných vychytávkách a přesazích copywritingu za vlastní hranice, no a třetí Copycamp byl o ledasčem, ale hlavně a především o budování osobního brandu. Explicite se tohle téma objevilo ve třech příspěvcích, nenápadně ale vykukovalo i z prezentací, které se tvářily, že jsou o něčem úplně jiném. Je to náhoda, nebo to něco znamená?
Osobní brand podle Šenkapouna: Značkou copywritera je jeho styl
Chronologicky vzato jsem téma budování osobního brandu otevřel já svým workshopem Jak je důležité objevit a přijmout vlastní styl. Hned na začátku jsem řekl: „Vy sami jste svým způsobem značka, kterou musíte nějak marketingově uchopit a nabídnout svým klientům. A co jiného než originální positioning, originální komunikační styl, by mělo na vaše klienty zabrat? Než začnete prodávat marketing druhým, staňte se marketéry sebe sama!“ Takhle nějak jsem to řekl (víc najdete v mém seriálu o stylu) a myslel jsem si, bůhví jak nebudu originální.
Osobní brand podle Sibiřanky: Značkou social media guru je počet jeho followerů
A pak jsem odpoledne přišel na prezentaci Marie Grafové a hle! Celé to bylo o budování osobního brandu! Na rozdíl od mého analyticko-introspektivního přístupu to ale Sibiřanka pojala hodně prakticky a specializovaně – s ohledem na sociální sítě. Pokud se chcete pomocí sociálních médií prosadit, zvolte si kanál a formu, které vám vyhovují, investujte do nich rozumné množství času, prezentujte se v tom nejlepším možném světle, definujte si agendu, které se chcete věnovat. Mimochodem, styl „Buďte také tak dobří jako já“ mi připomněl přednášku Marka Prchala z předloňského Webexpa s příznačným názvem „Je třeba být geniální“. No, vlastně mi také tak trošku připomněl i můj styl… Ten je ale snad přeci jen o něco stydlivější!
Osobní brand podle Nejsme agentura: Značkou píáristy je pověst, která ho předchází
No a nakonec jsem takhle k večeru zašel na společnou přednášku Míši Gregorové s Adélou Flejšarovou a hádejte, o čem tyhle dvě dívky z volné asociace NejsmeAgentura.cz hovořily? Chytře to schovaly pod staromilský termín „dobrá pověst„, ale z 60 % to nebylo nic jiného než vyprávění o tom, jak dvě špičkové píáristky makají na osobním brandu. Ti, kteří byli ještě stále zdrceni z toho, že nikdy nedosáhnou na 5,5 tisíce followerů jako Marie Grafová, si oddychli, když je Adéla ujistila, že to jde i bez sociálních sítí. A asi úplně zásadní doporučení pro vybudování dobrého jména by se dalo shrnout takto: Najděte si dobré klienty a odvádějte pro ně dobrou práci. Dobří klienti to řeknou dalším dobrým klientům a uvidíte, brzo budete mít práce až až.
Osobní brandy v osobní interakci
Když už bylo po boji a čekalo se na zábavu, nastala ta správná chvíle k zamyšlení. Copak celá ta skladba řečníků, témat a vystoupení vypovídá o českém copywritingu, resp. úžeji českém webcopywritingu, resp. šířeji českém on-line marketingu? Měl jsem štěstí, že jsem se potkal s docela zajímavými copywriterskými i jinými značkami. Třeba s Martinem Tomčíkem, Honzou Ambrožem, Richardem Dobiášem, Karlem Borovičkou, Lukášem Těžkým, Martou Kudláčkovou, Borisem Múdrým, Tomášem Pekárkem či Anet Doleželovou. A slyšel jsem různé názory. Třeba, že organizačně super, ale náplní o něco slabší než předchozí ročníky. Že přednášky nebyly zase až tak moc praktické. Že je to akce s nejlepší atmosférou. Že se možná téma copywritingu vyčerpalo. Atd.
Pro mě osobně byl třetí Copycamp pravděpodobně nejpřínosnější ze všech. Jednak proto, že jsem poprvé vykoukl ze své introvertní ulity a bavil se úplně normálně s lidmi, s kterými si mám hodně co říct (i když odvahu zajít za Sibiřankou jsem nesebral ani po třech vizourech). A pak taky proto, že jsem viděl, jak se v hlavách různých lidí s různou historií a různými osudy rodí ve stejný čas stejné myšlenky. Proč se několik tvůrčích lidí nezávisle na sobě rozhodlo, že budou před jinými tvůrčími lidmi prezentovat svoje zkušenosti s osobním brandem? Asi proto, že cítí toto téma jako aktuální, důležité, užitečné. Asi to nějak visí ve vzduchu.
Může to znamenat, že se nám v prostředí on-line copywritingu začínají emancipovat opravdové osobnosti. Může to znamenat, že textům z webových tržišť zvoní hrana. Může to znamenat, že nám nemastné neslané texty začínají lézt krkem. Může to znamenat, že se jednou dočkáme doby, kdy každý kus webového obsahu bude originál, jehož původce poznáme podle stylu, aniž by se musel podepisovat. Anebo to aspoň půjde číst / percipovat. A třeba bude jen stačit, když si všech těch dvě stě kopíků, kteří první jarní den léta Páně 2014 dorazili do divadla Ponec, uvědomí, že nejen jejich klienti, ale i oni sami jsou značkou, o kterou je třeba pečovat.
Výzva závěrem: Dost bylo pragocentrismu!
Čili já vnímám třetí Copycamp veskrze pozitivně. Snad jen… Snad jen by už holky z H1 v čele s Janou Moravcovou mohly učinit přítrž tomu přemrštěnému pragocentrismu. Třikrát Copycamp a třikrát Praha. Copak nemáme v Česku spoustu jiných, krásných měst? Ostatně… Když jsme se s Richardem Dobiášem vraceli v noci vlakem na venkov, shodli jsme se na tom, že nejlepší copy vznikají stejně u nás v Posázaví! Takže příště třeba v Kutné Hoře, což?
PS: Jestli se vám tenhle článek líbil, staňte se fanoušky Nejlepšího copywritera na Facebooku. Budou další!
