Monthly Archives: Červenec 2014

GoToBrno Content Review aneb Jak jsem požil Brno

Byl jsem požádán, abych se vyjádřil k obsahu portálu GoToBrno. Tak jsem se vyjádřil a mé vyjádření najdete na iDnesu i na facebookové stránce Žít Brno RIP. Ale protože, jak už to tak bývá, z mého komentáře byly vyzobány jen drobky, přičemž samozřejmě došlo k větším či menším deformacím, dávám k dispozici celý text na blog Nejlepšího copywritera.

Portál GoToBrno.cz je vskutku pozoruhodný. Beze vší ironie jde o kus poctivého webařského řemesla – struktura, typografie, responsivní design, to všechno působí velmi profesionálně. Osobně se mi líbí i výtvarné řešení. Tím však pozitiva končí. Když se od této líbivé vnější skořápky přesuneme k tomu, o co by na informačním portále mělo jít především, tedy k obsahu, narazíme na řadu opravdu dost podivných věcí.

Toto je Praha. Fotku Brna nemám, sorry.

Toto je Praha. Fotku Brna nemám, sorry.

Požívejte své město, je zdravé!

Asi tou nejméně závažnou podivností je pravopis. Chápu, že u informačně rozsáhlých projektů může být obtížné uhlídat každou čárku ve větě a každé písmenko. Korekturou by tedy měly projít alespoň ty nejdůležitější stránky, u kterých lze předpokládat nejvyšší návštěvnost. Na pouhopouhých dvou stranách webu jsem narazil například na:

  • „panoramické pohledy“
  • „Střední Evropa“
  • „s více jak 86 000 studenty“
  • „zážitky, an které dlouho nezapomenete“
  • „Město Brno nabízí těm, kteří jej požívají nejpestřejší paletu možností“ (dvě pravopisné chyby a dvě neuvěřitelná klišé v jedné větě – bravo!)

Dobré nápady a specifický humor: Marathon technologických dovybaveností města s nejmagičtějším časostrojem a city events

Ale což, jsou to koneckonců jen nějaké pravopisné konvence. Podstatně horší je skutečnost, že podobně nevalně to vypadá i s celkovou jazykovou úrovní textů, alespoň tedy těch původních (viz dále). Texty jsou prošpikovány floskulemi, frázemi, nesrozumitelnými formulacemi, stylistickými neobratnostmi:

  • „plné pracovitých lidí s dobrými nápady a specifickým humorem“
  • „Město, kde se dokonale snoubí historie s dynamickou současností a neuvěřitelnými možnostmi budoucnosti.“
  • „Pro moravskou metropoli a život v ní jednoznačně platí, že co je malé, to je hezké.“
  • „Brno je městem plným barev a alternativ, pojďte jej prozkoumat.“
  • „Brno – město s nejmagičtějším hodinovým strojem v Česku“ (hodiny na náměstí Svobody se dočkaly řady pojmenování, ale „nejmagičtější stroj v Česku“ mezi nimi určitě není).
  • „technologicky dovybavenou hvězdárnou, která nabízí díky svým technologickým možnostem“
  • „Brno je zejména v letních měsících městem otevřených open air tradičních city events – přes divadelní rej mezinárodního Divadelního festivalu Divadelní svět Brno, přes marathon mezinárodní soutěžní přehlídky ohňostrojů na brněnské přehradě Ignis Brunensis, či při projekcích letních filmových a divadelních scén.“ (Proč „city events“? Snad eventů, ne? Proč „marathon“? Proč dvakrát „přes“? Od čeho kam? Proč čárka před „či“?).

Kdybych byl Brňanem a musel o svém městě něco takového číst, opravdu hodně, hodně, hodně moc bych se … nasral.

Byla by škoda nepoužít obsah, který se již v praxi osvědčil

Ale to stále ještě nejsme na konci. Portál obsahuje mnoho informací o konkrétních památkách, osobnostech, lokalitách apod. Kvalita těch textů je často trošku někde jinde než úroveň textů na obecných stránkách portálu. To mě zarazilo a udělal jsem takový malý experiment. Označil jsem si vždy první odstavec několika stránek a nakopíroval si ho do vyhledávacího pole Googlu. A co se stalo? Ukázalo se, že dané texty se v nezměněné podobě nacházejí na desítkách dalších webů. Tak například u vily Tugendhat se zdá, že text byl přejat www.tugendhat.eu. U hradu Špilberk snad z portálu www.jizni-morava.cz A tak dále.

Je pravděpodobné, že GoToBrno má práva k uveřejnění tohoto obsahu na svém webu. Otázka ale zní, k čemu vlastně je portál, který v nezměněné podobě přejímá informace odjinud. Doba portálových agregátorů snad už pominula a weby bez unikátního obsahu dnes jen těžko nacházejí nějaký raison d’etre. Nejvíc na to nakonec může doplatit brněnský portál sám. Zdá se, že jeho tvůrci nikdy neslyšeli o penalizaci webu ve vyhledávačích z důvodu duplicitního obsahu. Až tato pohroma dopadne na GoToBrno, budou mít turisté přijíždějící do jihomoravské metropole sice krásný moderní portál, ale nenajdou ho, ani kdyby se rozkrájeli.

Hezký to tam v tom Brně máte. Až opravěj D1, budu se tam muset zase podívat. Pořád mi něco říká: „Go to Brno!“

Autor není obyvatelem Brna ani Moravy.

Když je dobře špatně aneb Jak jsem přestal být Grammar nazi

Tak jsem se tuhle vracel od zubaře a jda kolem známé banky, najednou mě něco zarazilo. Takový ten pocit, že navzdory dokonalé maloměstské spořádané normalitě něco není v pořádku. Tak jsem se vrátil a prohlédl si výklad známé banky pořádně. Prostudoval jsem vizuál, přečetl si slogan. A pak mi to docvaklo. Byl správně. Češtinsky bez kazu (na rozdíl od mého špičáku). „PORADÍME VÁM, JAK ZHODNOTIT SVÉ PENÍZE.“ Problém s velikostí „v“ u osobního zájmena pro druhou osobu plurálu vyřešen elegantními verzálkami, čárka tam, kde má být. Ale hlavně! Správný tvar posesiva! Žádné cizácké „váš“, ale hezké české „svůj“. Kolikrát jsem se nad tímhle nešvarem navztekal. Kolikrát jsem studentům či copywriterům vysvětloval to jednoduché pravidlo: Když je majitel přivlastňovaného předmětu zároveň původcem děje, použijeme tvar zájmena „svůj“. Když přivlastňovaný předmět nepatří původci děje, použijeme osobní zájmeno kongruentní s předmetem („můj“, „tvůj“, „jeho“, „její“, „náš“, „váš“, „jejich“). Inkriminovaný slogan obsahuje eliptickou vazbu „Poradíme vám, jak (můžete, byste měli) zhodnotit své peníze“. Přivlastňovaný předmět („peníze“) patří původci děje („vy“), proto se použije zájmeno „svůj“. Tečka. Dobře to zvládli, kluci markeťácký ze známé banky…

Co je na sloganu špatně? To, že je dobře!

Co je na sloganu špatně? To, že je dobře!

Jenom… Jenom jedna věc je na tom divná. A to ta, že mi ta věc přišla divná. Že mě ta formulace donutila se zastavit, vrátit se, studovat výlohu, napsat o tom. Já, starý grammar nácek, jsem se totiž vrátil proto, že jsem si myslel, že tam je chyba. Nějak se mi ten text podvědomě nezdál. Nelíbil se mi. Přišel mi divný. Domníval jsem se, že je špatně. A byl dobře. Chápete tu hrůzu? To už jsme si opravdu tak zvykli na nesprávné používání posesiv (přivlastňovacích zájmen), že když je někdo použije dobře, působí to na nás jako chyba? Kam ten svět dospěl? Kam jsme to my dospěli? Kam jsem to já dospěl? A pozastavuje se takhle někdo taky nad mými texty? A mám-li je správně podle pravidel, myslí si, že je mám špatně? Co mám teda dělat? Mám psát záměrně špatně, aby to vypadalo, že píšu dobře? Nebo to nějak koulet na všechny strany? Nebo se na to na všechno prostě a jednoduše jednou provždy a definitivně… Ne, nedokážu to napsat, ale vy víte, co myslím. Tohle všechno se mi honilo hlavou, když jsem se vracel domů.

Žijeme v převratné době. Upadá jazyk, upadají mravy, upadá svět. Už dlouho. Svět i jazyk jsou v permanentním úpadku. Nebo je to změna? Úplně normální, obyčejná, hodnotově neutrální změna? Některé věci, které dřív byly smrtelným hříchem, jsou dnes normální. Doba se změnila, říkáme. Některé jazykové jevy, za které by vás profesor Zubatý z Naší řeči nejraději nechal ukamenovat Gebauerovou mluvnicí, jsou dnes absolutně v pořádku. Protože se změnil jazyk a i staromilci a školometi na to nakonec museli chtě nechtě přistoupit. Možná jsme právě svědky lingvistického přerodu, během nějž jedno jazykové pravidlo přestává platit a je nahrazeno jiným, dle zákona entropie jednodušším. To je přece historická událost. Hurá!!! Tyto myšlenky mě dokonale uklidnily, když jsem sedal doma k počítači, abych si přečetl zprávy ze světa. A hele, Islámský stát v Iráku a Levantě chystá invazi do Evropy. A to mě uklidnilo úplně ze všeho nejvíc. Protože jedno vám povím. Až tihle kluci sunitský dorazej k nám do český kotliny, bude každýmu jednomu z nás nějakej rozdíl mezi „svůj“ a „váš“ úplně u prdele.