Velké V ve Vy/Váš vládne všem writerským vádám. Vám to neVadí?

Tohle je definitivní návod, kdy psát velké počáteční V u zájmen Vy, Vás, Váš, Vám atd. V copywriterských a korektorských skupinách se aktuálně neřeší nic jiného než velikost tohoto grafému označujícího znělou labiodentálu [v] a já všechny snažně prosím. Řiďte se zásadou známou ze sexuologie, že na velikosti (zas tak) nezáleží a začněte řešit věci, které jsou v copywritingu doopravdy podstatné. Jo, a váda znamená hádka, pře, konflikt. Ano, je to hnusný archaismus, ale umožnil mi v nadpisu vytvořit poměrně solidní aliteraci 🙂

Toto jsou má Pravidla českého pravopisu z roku 1998. Archivní kousek. Podle stavu obálky se můžete přesvědčit, že jsem tu knihu fakt pečlivě studoval. Speciálně jsem hrdý na to propálení cigaretou :)

Toto jsou má Pravidla českého pravopisu z roku 1998. Archivní kousek. Stav obálky prozrazuje, že jsem tu knihu fakt pečlivě studoval. Speciálně jsem hrdý na to propálení cigaretou 🙂

Rozšířený omyl: Velké V ve Vy/Váš se píše jen, oslovujeme-li jednotlivce. To je mýtus. Nepravda. Hoax. Howgh!

Ono je to vlastně hrozně jednoduché. Pokud se chcete řídit platnými pravidly českého pravopisu, zapamatujte si následující zásadu z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český: Upozorňujeme, že tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš píšeme jako vyjádření úcty a zdvořilosti v dopise vždy s velkým počátečním písmenem, ať píšeme jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu.

Velké počáteční V se jako vyjádření úcty píše v korespondenci. A protože e-mail není ničím jiným než elektronickou formou korespondence, měli bychom se tímto pravidlem řídit i v e-mailech. Pravidla přitom výslovně uvádějí, že velké počáteční V se jako projev úcty píše vždy – bez ohledu na to, kolik lidí oslovujete. Jestli Jardu. Jardu s Tondou. Nebo celou Jardovu firmu. Že se velké V na začátku zájmen Vy/Váš píše jen tehdy, oslovujeme-li jednu osobu, je omyl. A bylo by fajn, kdyby si to už všichni zapamatovali a přestali ho šířit.

Jo, a někdy bývá dotaz na velikost písmena V formulován jako, zda se píše velké Vás v množném čísle. Lakonická odpověď zní: Ano. Zájmena Vy/Váš jsou totiž vždy v množném čísle, v jiném čísle být ani neumějí, a zůstávají v množném čísle, i když oslovujete jednoho člověka, dokonce i když oslovujete podčlověka, půlčlověka nebo trpaslíka. To je totiž podstata vykání, že oslovujeme jednu osobu tvary množného čísla. Psaní velkého V nicméně s vykáním nesouvisí, velké počáteční písmeno můžeme psát, chceme-li vyjádřit úctu, i v zájmenech Ty/Tvůj. No, a právě i v případech, kdy oslovujeme více lidí, a tvary Vy/Váš pak jsou použity náležitě coby tvary plurálové.

Knihy pod stromeček

Divíte se, že znám slova jako labiodentála, váda nebo plurál? Je to tím, že jsem v mládí místo vydělávání peněz studoval lingvistiku. Upřímně, kdybych si mohl dneska vybrat, bral bych asi spíš ty prachy… Spíš teda asi určitě.

Jak se při psaní velkého iniciálního V ve Vy/Váš vyhnout konfliktům?

Tady vyvstává, pravda, trochu problém. Budete si muset vybrat, zda se řídit pravidly, rozšířeným územ, svým pojetím úcty či řevem rozzuřeného copywriterského davu.

Potíž spočívá už v tom, že si vlastně nejsem jist, zda platná pravidla výslovně zakazují psaní velkého iniciálního V u zájmen Vy/Váš mimo korespondenci. Mám Pravidla z roku 1998 a tam žádný takový zákaz nenalézám. Pokud vím, pravidla (i ta aktuálně platná, jejichž aplikaci nacházíme v již citované Příručce) hovoří o vyjádření úcty v dopisech a lze dedukovat, že užití tohoto projevu úcty mimo korespondenci nepředpokládá. Ale ani nezakazuje. A pokud bychom vedli analogii s právem, v němž platí zásada, že co není zakázáno, je povoleno, mohli bychom připustit také možnost psaní velkého počátečního V u zájmen Vy/Váš i mimo prostor dopisů a e-mailů, chceme-li adresátům našeho sdělení projevit úctu. S touto možností explicitně operuje třeba Daniel Dočekal v jednom ze svých 365 tipů.

V těch svých Pravidlech jsem k psaní velkého počátečního V u zájmen Vy/Váš našel jen tenhle jeden oddílek. Nic víc.

V těch svých Pravidlech jsem k psaní velkého počátečního V u zájmen Vy/Váš našel jen těchto pár řádků. Nic víc.

Jenže to byste si naběhli! Jsou totiž lidé, které to neskutečně vytáčí a snad by za to byli schopni i vraždit, nebo vám přinejmenším dát ban na svém FB profilu. Ono teda takových fanatiků není mnoho (většina z nich se rekrutuje z řad copywriterů a markeťáků), ale dokáží být ve svých projevech mimořádně zuřiví. Představuju si je, jak po nocích procházejí weby textované konkurencí, a ledva objeví velké V, bouchají šáňo na oslavu hlouposti svých rivalů.

Já to mám trochu jinak. Vyrůstal jsem v devadesátých letech, kdy na mě velké V u zájmen Vy/Váš shlíželo ze všech billboardů, plakátů, letáků a dalších reklamních formátů, protože tenkrát se nově vzniklá profese marketérů předháněla ve vyjadřování úcty zákazníkům právě tímto způsobem. Mám takovou teorii, že se při tom řídili Ogilvyho radou, aby si člověk při psaní inzerátu představil, že píše svému zákazníkovi dopis. No, a čeští marketéři tu radu vzali se vším všudy – včetně toho velkého V.

Jsem tedy k tomuto nešvaru poměrně shovívavý a vnímám ho jako součást určitého úzu, který se ovšem proměnil s příchodem internetu, což bylo původně médium určené pro komunikaci věcných informací, nikoli k šíření reklamních sdělení. Webový odborný článek o reprodukci lenochoda tříprstého určitě nelze vnímat jako dopis a velké V u zájmen Vy/Váš by působilo opravdu velmi podivně, ba hloupě.

Jenže velká část obsahu na internetu dnes nemá za cíl prostě jen věcně informovat, ale přesvědčuje uživatele o kvalitách výrobků, služeb, značky atd. A spousta webů má hodně úzce vyprofilovanou cílovou skupinu z okruhu B2B obchodních partnerů, takže pak naprosto chápu majitele takových stránek, že si chtějí za každou cenu prosadit psaní uctivého velkého V. Můžu pak s nimi vést odborné ortografické polemiky, ale už se mi vícekrát stalo, že jsem je o vhodnosti malého v prostě nepřesvědčil.

Návod, kdy psát malé a kdy velké V u zájmen Vy/Váš

Na základě svých (omezených) vědomostí a zkušeností bych si vám dovolil navrhnout následujících 5 doporučení, jak se s tímto jevem vypořádat:

1) Píšete-li dopis nebo e-mail, pište velké počáteční V u zájmen Vy/Váš vždy. Je to podle pravidel a vždy je lepší vypadat přehnaně zdvořile než působit jako neandrtálec.

2) Píšete-li článek na blog (nebo novinku, tiskovou zprávu, odbornou studii) nepište velké počáteční V u zájmen Vy/Váš nikdy. Působilo by to hloupě. Opravdu.

3) V produktových, autoreferenčních či servisních textech na webu pište raději malé počáteční v u zájmen vy/váš. Pokud vás ale povaha vašeho podnikání (či podnikání klienta) nutí psát velké V, protože to ve vaší branži tak chodí a cílová skupina to očekává, učiňte tak. Nikdo vás kvůli tomu neukamenuje. Snad.

4) Ať už se v rámci webu rozhodnete pro malé, nebo velké V, uplatňujte své rozhodnutí důsledně. Zatímco první i druhou možnost si lze nějakým způsobem obhájit, rozkolísaný pravopis obhájíte obtížně.

5) Opravdový oříšek vidím v sociálních sítích. Protože jde o mnohasměrnou komunikaci, kde se mísí různé soukromé i profesní vazby, žádné obecné pravidlo zde platit nemůže. Když budu diskutovat s fanouškem firemní facebookové stránky, budu se přiklánět k velkému V. Když s masou uživatelů Facebooku, pak k malému. Ale i fanoušek firemní stránky může být můj známý a pak mu budu tykat. Ale například kolegovi budu tykat s velkým T, kdežto kamarádovi s malým t. V případě sociálních sítí zkrátka platí jediná rada: musíte si poradit sami! Cílem ale v každém případě je, aby se váš protějšek v komunikaci cítil příjemně a patřičně. A vy ostatně taky.

6) Na popud diskutujících čtenářů z Facebooku, jmenovitě pak Petry Bednářové, přidávám ještě jedno doporučení: Textujete-li SPAM, pak na začátku zájmen vy/váš pište malé v 🙂

Všechno jasný? Super! Tak se už pojďme propříště na v/V vykašlat, protože těžiště profesionálního psaní fakt leží někde úplně jinde.

Díky 🙂