Utrpení trpného rodu aneb 10 hlášek, sloganů a veršů, které by bez pasiva nebyly tím, čím jsou

Od dětství mě vedle běžných křivd páchaných na mé osobě učitelkami, zlými dětmi i vesmírem jako takovým trápily také křivdy páchané na jiných lidech, bytostech, tvorech, literárních postavách a obecně všech entitách mně známého universa. Tato vlastnost mi zůstala dodnes a vepsala se i do mého uvažování o copywritingu. Asi jsem něco jako LEVICOVÝ COPYWRITER…

Chcete příklad? Tak třeba poslední dobou mě trápí, že vlivem hesla „Trpný rod ať trpí někde jinde“ utrpěla pověst jednoho jazykového prostředku, který má úplně stejné právo na život jako kterýkoli jiný – byť by to bylo plusquamperfektum nebo supinum. Ano, přátelé, vadí mi neoprávněná stigmatizace, démonizace a diskriminace pasiva.

Trpný rod a smrt koťátek

Tomu základnímu motivu samozřejmě rozumím. Když se copywritingem začne zabývat čerstvý absolvent nějaké střední, vyšší či vysoké školy, bývá zpravidla jeho styl silně poznamenán jazykem školských učebnic. Jazykem, který si na trpný rod takříkajíc potrpí. A takový jazyk se na webu fakt nedá číst. A potud je i bonmot „Piš tak, jako by při každém použití trpného rodu mělo zemřít jedno koťátko“ v pořádku.

Obecným základním rysem většiny webových textů je totiž „konverzační tón“. A v textu psaném konverzačním tónem vskutku nemá trpný rod co pohledávat. Mentorující copywriteři v této souvislosti často citují Orwellovu zásadu (převzatou do styleguidu The Economist) „Nikdy nepoužívejte trpný rod, když můžete použít činný.“

Už tady bych ale položil akcent na podmínku „KDYŽ MŮŽETE“. Orwell netvrdí: „Nepoužívejte nikdy pasivum.“ Tvrdí: „Nepoužívejte pasivum, když můžete stejně dobře použít činný rod.“ Implicite nám tak nechává prostor domnívat se, že mohou existovat i případy, kdy se bez trpného rodu neobejdeme.

A explicite to pak všem školometům vpálí do tváře ve svém posledním pravidle všech pravidel, které zní: „Porušte kteroukoli z výše uvedených zásad, pokud by z vás měl vypadnout nějaký totální bulšit“ (jde o překlad, pravda, poněkud volnější, leč co do smyslu zcela věrný). Vztaženo k pasivu to znamená: „Pokud byste se v zájmu přežití koťátek měli dopustit na jazyce, obsahu a myšlence nějakého trestuhodného násilí, raději v textu ten trpný rod nechte. Koček je stejně všude jak nasráno.“

Trpný rod a sémantická přesnost

Existují případy (není jich moc, ale existují), kdy se pasivum stává nezbytné pro sémantickou přesnost, a někdy dokonce i srozumitelnost sdělení. V češtině za to mj. může volný slovosled, co se pořadí subjektu a objektu ve větě týče. Jako Čech máte právo si vybrat, jestli větu začnete podmětem nebo předmětem (například podle toho, kterou informaci chcete zdůraznit). Jenže kvůli tomuto bohemistickému liberalismu pak vznikají věty typu „Německé tanky zasáhly Stalinovy varhany.“ Bod pro skopčáky, nebo bolševiky? Nevíme. Existuje samozřejmě nesčetně způsobů, jak toto sdělení přeformulovat tak, aby bylo jednoznačné. Ale ten nejjednodušší je prostě převést ho do trpného rodu. „Německé tanky byly zasaženy Stalinovými varhanami“ – a hned máme jasno o subjektu, objektu i situaci na frontě.

Tento příklad je triviální. Jako webový copywriter se ale můžete setkat například s textem do nápovědy nebo návodu, kde musíte na malém prostoru přesně identifikovat vztahy mezi řadou entit tak, aby to čtenář všechno jednoznačně a bez možnosti mystifikace pochopil. Uvidíte, že trpný rod tady může často skvěle pomoci. A naopak za každý do textu násilně vtlačený činný rod vás bude čtenář z hloubi duše proklínat.

Trpný rod a jazyková střídmost

Pak jsou případy, kdy se trpný rod hodí použít v rámci určité jazykové ekonomie. Případy, kdy je konatel děje irelevantní, všeobecně známý nebo naopak právě neznámý. Nebyl by problém na výrobek napsat „Vyrobili dětští soudruzi v Čínské lidové republice“. Ale „Vyrobeno v Číně“ je prostě kratší. „Toto město si užilo své – bylo vypáleno hned pětkrát“ může v určitém kontextu dávat větší smysl než „Toto město si užilo své – vypálili ho husiti, Švédi, Francouzi, partyzáni a Němci.“ Atd.

Trpný rod a manipulace

Píáristi, politici, diplomaté a zlobivé děti dobře znají pasivum jako nástroj komunikační manipulace. „Stala se chyba“ zní (píáristům) lépe než „Podělali jsme to“, „Rozbilo se okno“ řekne nezletilý provinilec tak nějak snáz než „Rozbil jsem okno.“ Dar pasiva zakrýt viníka je mocný.

Trpný rod a krása

No a konečně někdy trpný rod zní lépe než rod činný. Majestátněji, tajemněji, rafinovaněji. Proto když narazíte v textu na pasivum, bylo by opravdu ne zcela moudré jej a priori považovat za řemeslně nezvládnutý. Myslím, že následujících 10 příkladů svědčí o mnohém, jen ne o literární neumělosti.

Kostky jsou vrženy

Alea iacta est, řekl prý Julius Caesar, když přešel Rubicon. Mohl samozřejmě říci i „Vrhám kostky“, „Vrhl jsem kostky“, případně „Má ruka vrhá kostky“, ale všechno by to bylo formulačně slabé. Caesar nebyl jen politik a voják, ale také spisovatel. A tak zvolil slova hodná vytesání do kamene.

To zas bude v alejích nablito

Naprosto zlidovělá hláška ze Slavností sněženek. A trápí snad někoho, že je v trpném rodě?

Dokonáno jest

Podle evangelisty Jana to byla poslední slova Ježíše Nazaretského na kříži. Jan ta slova zformuloval ve starověké obecné řečtině (koiné) jako „Telelestai“, středověká Evropa je znala v latinském znění „Consummatum est.“ My, v klasických jazycích nevzdělaní nedouci, pak říkáme normálně „Dokonáno jest.“ Ve všech těch formulacích chybí konatel děje. Smysl zůstává tajemný a mnohoznačný. V tom je síla pasiva.

Hajný je lesa pán, zvěří je milován

Tady má trpný rod jasnou funkci – umožnil Svěrákovi vytvořit zvučný rým bez nějaké velké námahy. A řekněte sami – nezní to krásně? Bez změny rytmizace a kvality rýmu by se klidně dalo zpívat třeba i „Hajný pán lesa je a zvěř ho miluje“. Ale znělo by to o poznání hůř.

Byl odejit

Touhle frází se baví lidi z kanclů. Podle mé soukromé teorie to vzniklo jako parodie na personalistický newspeak („Dostáváte příležitost čelit novým výzvám“). Použití pasiva u bezpředmětového slovesa tenhle prolhaný styl komunikace jen dovedlo ad absurdum. A jestli je to správně česky? Formálně ano. Z úst zaměstnanců je to v pořádku i významově. Z úst HR manažera či šéfa je to na přesdržku…

Jednoho dne zrána, rozlehla se zpráva, že byl Okoř vykraden

Stará slavná trampská píseň obsahuje pasiv hned několik. A přesto ji uslyšíte u každého táborového ohně. Když je trpný rod dost dobrý i pro Maxim Turbulenc, musí být dobrý i pro reklamu.

Zas ráno

Slovní hříčku založenou na homofonii slov „zas ráno“ a trpného rodu od jistého slovesa najdeme ledaskde. Například u Jiřího Schmitzera nebo v reklamě na pořad rádia Expres FM. Fungovat to ovšem může jen tehdy, připustíte-li právě onen v pozadí tušený trpný rod…

Je to všechno strašně dávno, slunce bylo větrem milováno

Nádherná píseň a nádherný text s úžasným úvodním veršem obsahujícím trpný rod. To je Hutkova (původně Dylanova) Slunečnice.

Stvořeno pro člověka, patentováno přírodou

Abyste viděli, že trpný rod může fungovat i v reklamě, podívejte se na Rajec. „Stvořeno pro člověka, patentováno přírodou“ – to je prostě neuvěřitelný slogan. Podle mě jeden z nejlepších.

Made In Heaven

I refrén rockového hitu unese trpný rod. Trpný rod totiž můžete použít kdekoli. Neexistuje žádné univerzální pravidlo, které by to zakazovalo. Záleží jen na vás, jaký významový témbr chcete vytvořit, jaký efekt vyvolat, co chcete zamlčet a co prozradit. Trpný rod je zcela legitimní jazykový prostředek a i jako copywriteři máte právo jej používat. Jen je dobré mít na paměti, že když se můžete pasiva vzdát (bez dopadu na význam či vámi zamýšlený efekt), je lepší použít rod činný. Toť vše.