Roz(h)řešení soutěže pro copywritery a češtináře

Přeuctivě děkujeme všem, kdož jste se zúčastnili naší soutěže v louskání češtinářských oříšků, ba ořechů. Vůbec vás nebylo málo a vůbec jste si nevedli špatně. Pověřený zaměstnanec Šenkapoun se dost zapotil, když procházel všechna zaslaná řešení, aby mezi nimi vybral to nejlepší. On jazyk přeci jen není matematika, takže každý z vás měl svým (byť často velmi svébytným) způsobem pravdu. Pouze někdo ji měl více, jiný méně… A určit toho, kdo ji měl nejvíce, to nebyla žádná hračka.

Jedno je nicméně jisté. Ani v takto benevolentně stanovených mantinelech se nikomu nepodařilo vyhmátnout všechny problematické jazykové fenomény, které jsme do zadání ukryli. Někteří na to šli od lesa a celé zadání překopali k nepoznání. Tím se jednak zbavili nutnosti řešit dané jevy (přechodníky, zájmeno „jenž“), jednak tím porušili pravidlo o tom, že přednost má řešení, „které danou větu pozmění co nejméně“. Toto pravidlo bylo přitom poměrně důležité, neboť také jasně signalizovalo, že nejde o soutěž ve stylizaci. A už vůbec ne v umění přestylizovat text do výrazově neutrálního marketingového jazyka.

Z pravidel naší soutěže ovšem nijak neplyne, že bychom snad copywriterům doporučovali používat v textech přechodníky nebo archaismy. Probůh, ne! Z pravidel naší soutěže plyne jediná věc. Kdo ji chtěl vyhrát, musel je respektovat.

A většina z vás pravidla soutěže opravdu velmi citlivě respektovala. Většina z vás se snažila dosáhnout co největší jazykové vytříbenosti s co nejmenšími zásahy do struktury vět. A hned 4 účastníci si počínali natolik bravurně, že jim v zaslaných řešeních zůstala pouze dvě, zpravidla drobná, přehlédnutí. Těmito čtyřmi češtinářskými borci jsou (dle pořadí, v němž zaslali své odpovědi):

Slávek Müller

Pavlína Uhrová

Václav Peca

Ilona Pluhařová

Nikdo z tohoto čtyřlístku si nevěděl rady s přechodníkem v šesté větě. Druhý jazykový přešlap pak měl u každého jinou podobu. Nicméně u Pavlíny Uhrové se nejednalo vlastně o přešlap, ale spíš „nedošlap“. Ponechala v sedmé větě krátký tvar slovesa „sází“, a to je koneckonců správné, i když nikoli nejvytříbenější řešení.

Proto Pavlínu prohlašujeme za výherkyni celého klání a srdečně jí gratulujeme! Kromě slávy na ni čeká také signovaný výtisk chystané knihy „Webcopywriting pro samouky“, který jí zašleme, jakmile publikace vyjede zpod tiskařského lisu.

Gratulujeme také zbývajícím třem soutěžícím z čela výsledkové listiny. Slávku, Václave, Ilono – jste fakt dobří!

Ale jak jsme již napsali, všichni jste si vedli báječně. Děkujeme ještě jednou za účast a už pro vás pomalu začínáme vymýšlet další soutěž!

Komentované správné (či spíš relativně nejsprávnější) řešení vypadá následovně:

1.

„Však se ještě ukáže kdo s koho!“ vykřikla učitelka češtiny(,) hrozíc dětem svou svraštělou pěstičkou.

• “ kdo s koho“ = uchování starého pravopisného úzu, viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=111,
• psát čárku před „kdo“ zde nemá opodstatnění
• „… s koho!“ vykřikla…“ – interpunkce viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162, odstavec 5,
• „češtiny“ – obecný název jazyka, viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=180, oddíl 2,
• „hrozíc“ – přechodník přítomný pro ženský rod jednotného čísla. Pokud jde o interpunkci, neexistuje striktní pravidlo, pouze popisné konstatování, že „přechodníkové konstrukce se většinou oddělují čárkami“: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6401. Oddělení čárkami tedy není povinné. Více v souladu s naším pravidlem, že „přednost má vždy takové řešení, které danou větu pozmění co nejméně“, je varianta bez čárky před „hrozíc“.

2.

Schválně srovnejte fotky před rekonstrukcí a po ní. Tomu říkám změna!

• “ před rekonstrukcí a po ní “ – předložka „před“ se pojí se sedmým pádem, předložka „po“ s šestým. Zanedbání 7. pádu ve prospěch pádu 6. představuje ukázkový příklad jazykové chyby zvané „zeugma“.

3.

Chovateli se ztratili vzácní plazi, již byli chloubou jeho menažerie a všichni se jim obdivovali.

• „plazi, již byli chloubou jeho menažerie a všichni se jim obdivovali“ – první pád množného čísla rodu mužského životného zájmena „jenž“ zní pouze „již“. Jinak to nejde. Čárka před „již“ odděluje větu vedlejší vztažnou. Na svém konci tato věta čárku nemá, neboť je k ní souřadně připojena další vedlejší věta vztažná,
• „se jim obdivovali“ – „obdivovat se něčemu“ je spisovný tvar, byť samozřejmě poněkud knižní.
• „menažerie“ – neboli česky „pojízdný zvěřinec“.

4.

Klidně si toto zboží odneste do svého auta a pak se přihlaste na vrátnici.

• „do svého auta“ – konatel děje je totožný s přivlastňovaným předmětem, proto by zde měl být tvar zájmena „svůj“,
• „přihlaste“ – rozkazovací způsob je zde správně se „s“, nikoli „š“. Přesto se této chyby dopouští například i Česká televize ve svých textech vyzývajících diváky, aby se přihlásili do jejích konkursů…

5.

„Pro to nemáte důkazy,“ odbyl ho ředitel a bryskně odkvačil.

• „pro to“ – zájmeno „tento“ by se správně nemělo užívat samostatně, ale vždy jen se jménem, které rozvíjí,
• „… důkazy,“ odbyl…“ – interpunkce viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162, odstavec 5,
• „odbyl“ – hovorové synonymum pro toto sloveso, totiž slovo „odpálkovat“, by sice mohlo v někom evokovat odvozenost od slovesa „bít“, přesto je v tomto významu správně pouze tvar s „y“ – viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=odb%C3%BDt&Hledej=Hledej,
• „bryskně“ – odvozeno od přídavného jména „bryskní“, které je odvozeno z francouzského „brusque“. Tvar „briskně“ se sice objevuje často, není však kodifikován (není součástí spisovné normy), k tomu srov. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=bryskn%C3%AD&Hledej=Hledej.

6.

Karel(,) kryje své vedlejší příjmy(,) „zapomněl“ finančnímu úřadu sdělit důležité údaje.

• „kryje“ – jde o správně utvořený tvar přechodníku přítomného: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kr%C3%BDt&Hledej=Hledej. Celá věta říká, že Karel neřekl berňáku vše, a tím zamlčel své vedlejší příjmy. Pokud jde o interpunkci, buď musí být čárka z obou stran přechodníkové konstrukce, nebo ani z jedné.
• „finančnímu úřadu“ – obecné označení, proto malé „f“,
• „sdělit“ – ačkoli nám asimilace znělosti tlačí do úst výslovnost „zdělit“, pravopisně je přípustný jen tvar „sdělit“: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=sd%C4%9Blit&Hledej=Hledej

7.

Milovníci hazardu sázejí na ty nejšílenější události, jež slibují potenciální zisk.

• „sázejí“ – od roku 1993 je správně i tvar „sází“, ale koncovka „ejí“ je v 3. os. mn. čís. sloves 4. slovesné třídy vzoru „sázet“ považována za jazykově vytříbenější.
• „potenciální“ – kodifikován je i původně nesprávně utvořený tvar „potencionální“, ale vytříbenější je opět tvar „potenciální“.

8.

Zhlédli jsme všechna videa, která jste nám poslali, a moc se nám líbila.

• „zhlédli jsme“ – sloveso „zhlédnout“ ve významu „dokonat vizuální percepci něčeho“ se píše vždy se „z“,
• „všechna“, „která“, „líbila“ – všechny tyto tvary musejí být ve shodě s tvarem „videa“ (4. pád množ. čís. rodu střed.),
• „… videa, která jste nám poslali, a moc…“ vedlejší věta vztažná musí být oddělena z obou stran čárkou, proto je zde nutná čárka i před souřadicí spojkou „a“.

9.

Děkujeme za nabídku tematických článků, určitě vás o výsledcích výběrového řízení zpravíme.

• „nabídku tematických článků“ – nabídka je tradičně bezpředložková „nabídka čeho“ (práce, služeb, pomoci), „nabídka na co“ zní krajně nečesky,
• „tematických“ – při odvozování přídavného jména od slova „téma“ dochází ke krácení „é“ na „e“. Podobně i u jiných přejatých slov, například „hypotéka“ vs. „hypoteční“,
• „zpravíme“ – podat „zprávu“, tj. „informovat někoho“.

10.

Pane soudce, s představou další asistentky byste se měl pomalu rozloučit. Nemáme na ni peníze.

• „soudce“ – v pátém pádě jednotného čísla nedochází u tohoto podtypu podstatných jmen k měkčení,
• „byste“ – ačkoli je to jediný správný tvar podmiňovacího způsobu pro 2. os. čísla množného, řada lidí se snaží být ještě „správnější“ a používá hyperkorektní tvar „by jste“,
• „na ni“ – ve čtvrtém pádě má toto zájmeno krátkou koncovku „i“.