Pavel Šenkapoun | 09. 06. 2015 Tohle bude úplně jiný článek, než jaký jste na Nejlepším copywriterovi zvyklí čítat. Jeho podstatnou část napsal můj klient Martin Pešek. Já k tomu jen dám krátký prolog.
Všech svých klientů si vážím a přeju jim jen to nejlepší. Jenže je to jako s dětmi. Člověk má rád všechny, ale někteří ti caparti jsou mu prostě bližší. Radio Dixie je mi ze všech mých klientů asi nejbližší. Obsahem, pojetím, ale hlavně lidsky.
Navzdory svému názvu to je rádio spíš jen okrajově. Jde především o portál s US tematikou. Byl jsem u tohoto projektu od samého začátku a opravdu mi imponoval. Udělal jsem pro něj hodně analytické a strategické práce. Pomáhal jsem té značce na svět. Posléze jsem poskytoval pravidelné konzultace, občas jsem i něco napsal.
Ještě o něco později přišla chvíle, kdy jsem sledoval, jak přes značné výdaje do činnosti redakčního týmu projekt tak nějak uvízl na mělčině. Po krizi, která přišla, jsem pak s šéfem Radia Dixie Martinem Peškem uvedl do chodu nouzový plán provozu – a světe div se, portál najednou začal fungovat.
Zatím posledním stádiem naší spolupráce se stalo to, že jsem Martina Peška naučil všechno, co jsem pro něj v rámci krizového managementu dělal já. Proškolil jsem ho v určitých technických detailech copywritingu, facebookové komunikaci, facebookové inzerci. Takže teď si dokáže většinu věcí souvisejících s propagací portálu zajistit sám.
Výsledky jsou fantastické. Například počet unikátních uživatelů stoupl v porovnání s krizovým obdobím bezmála o 500 %. Náklady na provoz portálu přitom oproti krizi mnohonásobně klesly. Věřte, že někdejší pedagog ve mně se zatetelil blahem…
Tak hlavně, aby tenhle příběh pokračoval dál tím správným směrem. A jak to vlastně vnímá jeho hlavní aktér?
„Je to pořád ten samej starej dobrej příběh. Nedávejte lidem ryby, radši je naučte, jak si vyrobit prut a háček, jakou použít návnadu a jak a kde nejlíp chytat. Zezačátku se pozorně dívejte, jak jim to půjde, sem tam něco opravte, a až se to naučí, tak už stačí občas zpovzdálí lehce dohlížet. Jednou za čas je fajn hodit s nima řeč o nových typech prutů nebo nejchutnějších žížalách, svět se neustále mění a s dobou je potřeba držet krok.
Přesně tuhle zkušenost jsem s Pavlem udělal já. Potřeboval jsem ryby, chytat jsem trochu uměl, ale protože jsem zároveň potřeboval udělat spoustu jiný práce, najmul jsem za ne právě malý peníze člověka, který to chytání ryb měl zařídit. A ono to nějak nefungovalo. Nějaký rybičky jsem sice dostal, ale zdaleka ne tolik, kolik jsem potřeboval. A stálo to balík.
Pak mě Pavel přesvědčil, že si ty ryby dokážu nachytat sám, ukázal mi jak na to a díky tomu jsem se s generálním ředitelem přes rybaření mohl velice rychle rozloučit. Ryb mám teď dost, úlovek je každý měsíc větší a větší, rybaření mě baví ještě víc než dřív a kupodivu ani času mi to moc nezabere. Navíc mám príma pocit, že jsem to dokázal sám, že teď vím, o čem to je a až někdy jednou budu část týhle práce kolem ryb muset svěřit někomu jinýmu, tak mě žádnej prodavač deště a rybář teoretik neoblafne.
Jasně, v případě projektu RadioDixie.cz to není o rybách, ale o návštěvnosti internetového magazínu, o práci s Facebookem, o copywritingu, editaci článků a tak podobně, ale to je úplně jedno. Křivka nákladů padá strmě dolů, křivka s počtem ulovených ryb (pardon, s počtem návštěvníků a zobrazených stránek na webu) stoupá ještě rychleji vzhůru a vlastně na tom vůbec nic není. Teda skoro. Bez člověka jako Pavel bych to sám nedokázal.“
Martin Pešek
zakladatel Radia Dixie a úspěšný rybář