Pavel Šenkapoun | 20. 12. 2018 Jste ve stresu? Nestíháte termíny před koncem roku? Jste na tom tak špatně, že si ani nezvládnete zajít k lékaři pro svá oblíbená antidepresiva, anxiolitika a hypnotika? Nedokážete se vánočně naladit ani po stém přehrání Vánocí bílých, Purpury a Tiché noci? Ba máte pocit, že poslech tradičních vánočních písní jen násobí vaše utrpení, protože si při srovnání s vánočním ideálem tichého štěstí v rodinném kruhu připadáte ubozí, cyničtí, neempatičtí, zlí a zvrácení? Začínáte Vánoce nesnášet, stydíte se za to a snažíte se tento pocit zadusat hluboko do nevědomí opakovaným poslechem Rybovky?
Přátelé – velká chyba! Jak nás učí Freud, potlačování negativních emocí vás přivede tak maximálně k neuróze, sexuální úchylce a nakonec do blázince. Vy musíte naopak dát svým pocitům volný průchod! To, že vás občas Vánoce serou, z vás ještě nedělá psychopaty. A to, že jsou chvíle, kdy byste Santu nejraději pověsili za vousy do průvanu hned vedle Alzáka, z vás ještě nedělá vrahy.
Koledy vám nepomůžou. Vy si naopak musíte najít písně, které zaujímají k Vánocům ještě negativnější postoj než vy. Podle Aristotelovy teorie katarze vás percepce takových skladeb od nežádoucích emocí očistí a na samém konci léčebného procesu dospějete ke kýženému dobrému pocitu ze svátků a začátku nového roku. Abych vám usnadnil práci s vyhledáváním vhodného terapeutického materiálu, provedl jsem takový malý předvýběr, který je obsahem tohoto článku.
Užijte si léčbu, Vánoce a nashle v novém roce 🙂
1. Settleři: Veselé Vánoce (přicházejí)
Začneme zvolna. Kouskem, který dokazuje, že do nešvarů Vánoc hitmakeři tepali už za minulého režimu. V roce 1962 napsal Jaromír Vomáčka a Zdeněk Borovec píseň s refrénem “Vánoce, Vánoce přicházejí”, která humorně karikuje typické negativní vlastnosti členů tehdejší socialistické společnosti. Zmiňme například nedostatek kulinářského talentu tety, nedostatek hudebního talentu strejdy nebo nedostatek opatrnosti otce při stolování. Skladba v době svého vzniku asi působila svěže a vtipně. Když se ale bez ní později neobešel žádný normalizační vánoční večírek a žádná normalizační vánoční školní besídka, začala části národa jednoduše lézt krkem.
https://youtu.be/y-2Gd9sS1Ao
2. Jan Burian: Předvánoční koleda
V zahnívajícím bahně normalizace vykvetla taky tahle krásná, i když neveselá písnička Petra Skoumala a Jana Buriana. Socialistický občan postupem času stejně jako jeho západní kolega pochopil, že Vánoce jsou svátkem konzumu. Jenže slavit svátek konzumu v obchodech bez zboží je popravdě asi ještě o fous větší depka, než je slavit v obřích obchodních centrech narvaných zbožím k prasknutí. “Zas budou Vánoce, kdekdo je před problémem, jak urvat alespoň tu hvězdu nad Betlémem, jak vyhrát na frontě a sehnat to, co není. Zas budou Vánoce, ty svátky zapomnění.”
3. Hagen Baden: Vánoce
Fanánkův punkový opus je cennou dokumentární sondou do života české vesnice počátku devadesátých let minulého století. Díky ní si můžeme udělat plastický obrázek o tom, jak slavila Vánoce průměrná venkovská rodina na sklonku uplynulého milénia. Jaká panovala atmosféra, jaké rituály se praktikovaly a jaké dárky tenkrát frčely? Ponořte se do libých tónů písně a seznejte, že idylka to rozhodně nebyla!
4. Lucie: Medvídek
Tenhle megahit pro Lucii napsal Oskar Petr, a jak už tomu u songů Oskara Petra bývá, jeho smysl nejspíš chápe jen on sám. A to kdoví jestli. Je to prostě geniálně namíchaná směs naivní vánoční sentimentality, biblické symboliky a drogové tematiky, která ve své době působila hodně cynicky a kontroverzně. Dnes, v éře seriálu Narcos, už plyšový medvěd vycpaný kokainem nikoho dvakrát nepobouří. Ale písnička je to furt dobrá.
5. Janek Ledecký: Ryba rybě
K tradičním českým Vánocům už tak nějak neodmyslitelně patří Janek Ledecký a jeho “Sliby se maj plnit o Vánocích”. Janek se ale nespokojil s touto romantickou polohou a pustil se i do temnějších vod největších tuzemských svátků, u kterých už nikdo neví, proč se vlastně slaví. V písni “Ryba rybě” se ponořil na dno českých rybníků a podal kruté svědectví o každoroční kapří genocidě.
https://youtu.be/Dq0-pRqWniY
6. Jablkoň: Hovada boží
Tahle píseň skupiny Jablkoň je sice taky už poněkud starší, ale zůstává skrznaskrz aktuální. Přenese nás do světa, jehož středobod leží “tam, kde svítí hvězda nad hypermarketem.” Vždycky, když stojím před Vánoci u pokladen ve frontě jako kráva a můj spolubližní mi něžně špitá do ucha “Uhni, vole”, říkám si v duchu, že ten příměr s hovady je poměrně trefný.
7. Záviš: Vánoční příběh
Při srovnání s ostatní tvorbou znojemského barda působí tenhle song trošku netypicky. Nápěv i aranžmá jsou křehce melancholické a v textu se neobjeví ani jedno škaredé, nepěkné slovíčko. Jinak je to ale klasická Závišovina pojednávající o tom, jak slaví Vánoce deklasované společenské vrstvy. Ryba chycená na pytlačku, strom ukradený ve školce, rum a lehké ženy. Nic, o čem by se zpívalo na vánočním albu Karla Gotta.
https://youtu.be/2m9kx3hdT4s
8. Sodoma Gomora: Za…ný Vánoce
Tohle si snad radši vůbec nepouštějte! Duo tvořené Řezníkem a DeSadem do textu dostalo všechny hrubé vulgarismy, jimiž český jazyk disponuje, a Vánoce v jejich podání jsou mimořádně kruté. V článku o temné straně Vánoc tenhle song ale samozřejmě nesmí chybět.
9. Xindl X: Štědrý večer nastal
Xindlova píseň se té předchozí v mnohém podobá, jen je v ní méně sprostých slov a více sofistikovaných rýmů (typu “abych věřil, že je štědrý, musel jsem si dát ještě drink”). Jinak ale i zde nacházíme hlavního hrdinu alkoholika, asociála a zoufalce, který nemá prosincové svátky rád. Uvážíme-li, že skladba má na YouTube 16 milionů zhlédnutí, zdá se, že tohle zhnusení Vánocemi s náladami části české společnosti nějakým způsobem rezonuje.
10. Karel Plíhal: Vánoční píseň
Tohle je moje srdcovka. Jde o zhudebněnou báseň Jaroslava Seiferta, kterou Karel Plíhal nahrál na album “Takhle nějak to bylo…” z roku 1992. U textu od českého národního básníka byste možná čekali, že v něm budou vánoční svátky líčeny s pohádkovou naivitou, jako by právě vypadly z obrázků Josefa Lady. Ale atmosféra básně je zcela jiná – melancholická bilancující, zvoucí spíš k rozjímání než k rozpustilému veselí. “Když už se blíží v spěchu ten žaluplný děj, svíčičko na ořechu, hoř pro nás pomalej.”
—
A jako malý bonus 3x Půlnoční, jak ji možná neznáte
Chystáte se na půlnoční? Můžete si cestou zazpívat oblíbený vánoční hit posledních let v některé z méně provařených verzí.
Půlnoční Petr Rychlý
Petr Rychlý zvládne imitovat prakticky kohokoli, takže střihnout si Neckáře ve speciálním vystoupení soutěže “Tvoje tvář má známý hlas” pro něj nebyl problém.
Půlnoční Jožin
Poměrně hodně lidí si všimlo, že na nápěv Půlnoční lze zpívat text “Jožina z bažin”. Obě písně mají i stejnou expozici (“Jedu…”), takže to k různým experimentům vyloženě svádí. Tohle je jedna z parodií kolujících po internetu.
Půlnoční buránek
Na adresu “nápaditosti” melodie i řemeslných “kvalit” textu písně Půlnoční padlo již mnoho uštěpačných poznámek. Svůj postoj k písni vyjádřil i Xavier Baumaxa ve svém Buránkovi. Mně ale přijde nádherné, že se píseň v takové míře nedokonalá mohla stát takovým hitem. Dokazuje to, že lidé mnohem víc potřebují nějakou myšlenku, nějaký obsah než po všech stránkách dokonale vybroušenou formu.
A i to je vlastně poselství Vánoc. Nezáleží na honosnosti příbytku, může to být dokonce i tak trochu chlív. Důležité je, co krásného se v něm narodí.